Co přesně v ulici K Austisu vyrostlo
Nová stezka začíná u čerpací stanice poblíž křižovatky ulic K Barrandovu a K Austisu. Odsud pokračuje přibližně 430 metrů podél komunikace a navazuje na šotolinovou polní cestu, která byla vybudována před několika lety. Na druhém konci se cyklisté napojují na trasu směrem k Řeporyjské ulici. Součástí řešení je i sjezd umožňující bezpečné napojení na vozovku.
Stezka je koncipována jako společná pro pěší a cyklisty a vznikla v koridoru plánované hlavní cyklotrasy A117. Iniciátorem byla městská část Praha-Slivenec, realizaci finančně podpořilo hlavní město. Podle Městem na kole jde právě o trasu, která má v budoucnu tvořit klíčovou spojnici v této části Prahy.
Malý kousek asfaltu, velké plány
Proč je 430 metrů asfaltu důležitých? Odpověď leží v širším kontextu pražské cyklistické sítě. Nová stezka je součástí plánované trasy A117, která má v budoucnu propojit několik městských částí na jihozápadním okraji metropole. A co je ještě podstatnější — navazuje na šotolinovou cestu, po které má v budoucnu vést okružní nadřazená cyklotrasa A0.
Trasa A0 je jedním z nejambicióznějších projektů pražské cykloinfrastruktury. Má obkroužit celou metropoli a propojit radiální cyklotrasy do jednoho funkčního celku. Každý dokončený úsek — byť zdánlivě krátký — tak posouvá celý projekt o krok blíž realitě. Rok 2026 je v tomto směru pro Prahu zlomový: město letos investuje 137 milionů korun do cyklostezek, otevřel se Dvorecký most, vznikají nové lávky jako ta u Branických ledáren za 90 milionů a spouští se historicky první červený cyklopruh.
Stinná stránka: šotolina a chybějících 800 metrů
Ne všechno je růžové. Nová stezka sice zlepšuje cestu mezi Slivencem a Řeporyjemi, ale není to plnohodnotná zpevněná cyklostezka po celé délce trasy. Navazující část stále vede po šotolině, což znamená, že za deště nebo po zimě může být jízda nepříjemná a pro silniční kola dokonce problematická. Pro elektrokola s širšími plášti je to sice zvládnutelné, ale komfort to rozhodně nepřidá.
Ještě palčivější je fakt, že od čerpací stanice přes frekventovanou křižovatku s ulicí K Barrandovu až do centra Slivence zbývá přibližně 800 metrů bez jakéhokoliv cykloopatření. Na světelné křižovatce sice existují předsunutá stání pro cyklisty, ale to je z hlediska bezpečnosti naprosté minimum. Dokud nebude dořešeno toto poslední spojení, zůstává celá investice tak trochu na půli cesty.
Elektrokola jako ideální parťák pro okrajové části Prahy
Právě na okrajových městských částech, jako je Slivenec nebo Řeporyje, dávají elektrokola největší smysl. Vzdálenosti jsou tu větší, terén členitější a klasické kolo může být pro běžného obyvatele spíše překážkou než pomocníkem. Elektrokolo tu není lenost — je to nástroj, který dává smysl. Když potřebujete dojet z Řeporyjí na nákup do Slivence nebo za prací dál do centra, elektrická asistence z vás udělá cyklistu i ve chvílích, kdy byste jinak sáhli po klíčcích od auta.
Nová stezka je tak ideálním přírůstkem pro e-bikery, kteří tyto trasy využívají denně. A pokud se podaří dotáhnout zbývající úseky — včetně zpevnění šotolinové části — může tato oblast nabídnout jeden z nejlepších koridorů pro bezpečné dojíždění na jihozápadě Prahy.
Mozaika, která se pomalu skládá
Pokud se podíváme na současnou mapu pražských cyklostezek, vidíme, že Praha je v půlce cesty. Na jedné straně vznikají projekty, které by jí záviděla i západoevropská města — Dvorecký most, lávka u Ledáren, obousměrky na Praze 6 a 7. Na straně druhé tu jsou místa jako Slivenec, kde 430 metrů asfaltu musí na čas vystačit za celé kilometry chybějící infrastruktury.
Pro cyklisty i majitele elektrokol je to zpráva smíšená: věci se hýbou, ale tempo je pořád zoufale pomalé. Každý nový úsek je důvodem k radosti — ale také připomínkou, že mezi vizí a realitou zeje stále obrovská propast. Kéž by se zaplňovala rychleji.
Co je trasa A117 a proč je důležitá?
Trasa A117 je plánovaná hlavní cyklotrasa na jihozápadě Prahy, která má propojit několik městských částí včetně Slivence a Řeporyjí. Je součástí širší koncepce pražské páteřní cyklistické sítě. Její význam spočívá v tom, že po dokončení nabídne obyvatelům bezpečnou alternativu k jízdě po frekventovaných silnicích, které v této oblasti často postrádají jakoukoliv infrastrukturu pro cyklisty.
Proč je úsek jen 430 metrů a ne rovnou celá trasa?
Výstavba cyklistické infrastruktury v Praze probíhá po etapách — důvodem jsou komplikované majetkoprávní vztahy, potřeba koordinace s dalšími stavbami a v neposlední řadě omezené rozpočty. Těchto 430 metrů iniciovala a spolufinancovala přímo městská část Praha-Slivenec. Zbývající úseky, zejména 800 metrů k centru Slivence, budou vyžadovat další investice a koordinaci s vlastníky pozemků.
Je šotolinová část vhodná pro elektrokolo?
Ano, pro většinu elektrokol je šotolinová cesta sjízdná bez problémů. Elektrokola mají typicky širší pláště a vyšší hmotnost, což na nezpevněném povrchu paradoxně pomáhá stabilitě. Přesto je dobré počítat s tím, že za mokra nebo po zimním tání může být úsek blátivý a kluzký. Pro silniční kola je ale tato část prakticky neprůjezdná a cyklisté na tenkých pláštích by měli zvolit objízdnou trasu.