Rok 2026: skromnější, ale konkrétní
Loňský rok byl pro brněnské cyklisty rekordní — přibylo 5,5 km nových cyklostezek, 13 km cykloobousměrek a kilometr cyklopruhů. Letošní rok bude podle přehledu zastupitele Marka Lahoďy (Piráti) z července 2026 skromnější — celkem zhruba 4,6 km nové infrastruktury. Část je ale již hotová.
Dokončené projekty roku 2026:
- Stezka Hlinky (860 m) — stezka pro chodce s povoleným vjezdem cyklistů
- Cyklopruhy Údolní (500 m) — ochranné pruhy mezi Joštovou a Úvozem
Projekty, které mají být hotové ještě letos:
- Bulvár Uhelná–Opuštěná (400 m) — obousměrná cyklostezka v nové části města
- BUS+cyklopruh Provazníkova, úsek Lesnická–Merhautová (750 m)
- Cyklopruhy Provazníkova, úsek Merhautová–Tomkáčová (440 m)
- Cyklopruh Kounicova, Slovákova–Moravské náměstí (240 m)
- Cyklostezka Kounicova, Kotlářská–Nerudova (140 m)
- Cyklostezka Bauerova — doplnění chybějícího úseku (550 m)
- Cyklostezka Ponávka, Podhájí–Karásek (500 m)
- Propojení Kronova–Karásek (80 m)
Zdánlivě drobné úseky mají ale velký praktický dopad. Chybějící metr cyklostezky dokáže znehodnotit kilometry okolní trasy — a právě na tato místa se Brno letos zaměřuje.
Rok 2027: ambicióznější plán na 5,6 km
Rok 2027 slibuje více — a hlavně zajímavější trasy pro elektrokola. Klíčovým projektem bude cyklostezka Ponávka mezi Červeným Mlýnem a Myslínovou v délce 1 600 metrů. Jde o páteřní trasu, která propojí rezidenční čtvrti s centrem podél říčky — typ stezky, kde se e-bikeři pohybují nejčastěji.
Plánované projekty roku 2027:
- BUS+cyklopruh Drobného, Sportovní–Lesnická (630 m)
- Cyklostezka Ponávka, Červený Mlýn–Myslínová (1 600 m)
- Úpravy Ponávky u Sportovní ulice (870 m)
- Cyklostezka Pod Sídlištěm–Bělohorská (550 m)
- Propojení Koliště–Jaroška (110 m)
- Napojení Nových Sadů na Svratku (280 m)
- Cyklostezka Svitava, Černovická–Kaštanová (590 m)
- Rekonstrukce Veveří, Konečného nám.–Chládková (980 m)
Po roce 2028: velké sny i velká nejistota
Největší projekty teprve přijdou — nebo nepřijdou. Na papíře čeká zhruba 15 km ambiciózních staveb, jejichž realizace je podmíněna dostupností dotací, výkupy pozemků a politickou vůlí budoucích zastupitelstev.
Největší lákadlo je cyklostezka podél Brněnské přehrady v délce 5,6 km. Pro e-bikery jde o zásadní projekt — přehrada a její okolí jsou jedním z nejoblíbenějších cílů brněnských cyklistů, jenže bezpečná trasa po celém obvodu stále chybí. Dalším projektem je cyklostezka Lesná–Soběšice (900 m) a Řípská mezi Olomouckou a Tuřankou (1 740 m).
Pak je tu oněch 72 km projektů v přípravě bez stanoveného termínu. Jsou na mapách, někdy i v projektové dokumentaci — ale nemají datum, nemají peníze, nemají stavební povolení. Pro Brno je to výzva: přeměnit zásobník papírových tras v skutečný asfalt.
Proč to e-bikery zajímá víc než ostatní
Elektrokolo mění způsob, jak lidé přemýšlejí o dojíždění. Statistiky z celé Evropy ukazují, že e-biker projede průměrně o 40–60 % více kilometrů než klasický cyklista. To znamená, že každý nový kilometr cyklostezky v Brně si e-bikeri „odjezdí" skutečně intenzivně.
Zároveň platí, že pro e-kola je infrastruktura důležitější než pro horská kola. Městský e-biker zpravidla nejede po trávníku ani lesní cestě — chce asfalt, chce plynulost, chce bezpečnost. A právě proto je každý nový úsek na Kounicově nebo Provazníkově víc než jen stavební projekt: je to reálná změna toho, jak tisíce lidí zvládají každodenní cestu do práce.
Brno má přes 380 000 obyvatel a dlouhodobě patří mezi aktivněji se rozvíjející česká města z hlediska cyklistické infrastruktury. Srovnání s Vídní nebo Amsterdamem je stále vzdálené — ale vzdálenost se zkracuje. A v roce 2026 je Brno poprvé v situaci, kdy má konkrétní plán s konkrétními čísly a konkrétními termíny pro každý rok až do roku 2030.
Co chybí a co je na dobré cestě
Brněnský přehled má i stinné stránky. Plán stále nestanovuje náklady jednotlivých projektů — a to komplikuje posouzení reálnosti termínů. Číslo „90 km v přípravě" zní skvěle, ale co přesně znamená „příprava"? Projekt na papíře nebo projekt s vydaným stavebním povolením?
Druhou bolestí jsou pozemkové spory. Každý metr stezky musí projít katastrem — a v husté zástavbě to může znamenat roky jednání s desítkami vlastníků. Olomoucký zkušenosti jsou poučné: tamní náměstek pro dopravu to popsal jednoduše: „Každý metr vlastní jiný člověk."
Na dobré cestě je naopak linie cyklostezek podél říčky Ponávky — tam Brno postupuje etapovitě a každoročně přidává nový úsek. Tento přístup — místo velkých skoků malé a realizovatelné kroky — je pro cyklisty nakonec lepší než ambiciózní plány, které zůstanou na papíře dalších deset let.
Kde v Brně si e-biker jistě svezí na nové cyklostezce v roce 2026?
Nové úseky přibývají na Provazníkově, Kounicově a na trase Ponávka (Podhájí–Karásek). Hotová je také stezka na Hlinkách a cyklopruhy na Údolní. Pro e-bikery je klíčová trasa podél Ponávky, která se postupně propojuje od centra směrem do Králova Pole.
Kdy bude hotová cyklostezka kolem Brněnské přehrady?
Cyklostezka kolem Brněnské přehrady v délce 5,6 km je plánována na etapu po roce 2028, ale konkrétní termín ani financování zatím nejsou potvrzeny. Jde o jeden z nejatraktivnějších projektů pro cyklisty, ale zároveň i jeden z nejsložitějších z hlediska územního a stavebního řízení.
Je bezpečné jezdit na elektrokole po Brně bez cyklostezek?
Záleží na trase. Brno má přes 90 km existující cykloinfrastruktury a je možné sestavit trasy, které se vyhnou nebezpečným silnicím. Aplikace jako Komoot nebo Mapy.cz nabízejí cyklonaviganici přímo pro e-kola a filtrují trasy podle kvality povrchu. Centrum a výpadovky na sever a jihozápad jsou nejlépe pokryté, problematická zůstává jihozápadní část města.