Čtyři rychlostní třídy místo zmatku: Massachusetts navrhuje systém pro elektrokola, který by mohl změnit pravidla i v Česku

Proč dosavadní systém nefunguje

Celý problém začal v momentě, kdy průmysl elektrokol vyrostl z úzkého segmentu nadšenců na masový dopravní prostředek. Tradiční legislativa v USA i Evropě počítala s dvěma základními světy: jízdní kolo a motorové vozidlo. E-kola vklouzla doprostřed — a přinesla s sebou chaos.

Ve Spojených státech se dnes standardně pracuje se třemi třídami (Class 1, 2 a 3), přičemž Class 3 může jet s asistencí až na 45 km/h (28 mph). Jenže realita je jiná: trh zaplavily tzv. „hooligan bikes" — elektrokola s výkonem přes 2 000 W a maximálkou přes 80 km/h, prodávaná jako e-kola jen proto, aby se vyhnula registraci a pojištění. Výsledek? Přetížené cyklostezky, nehody, zranění, legislativní bezzubost.

V Evropě je situace zdánlivě lepší. EU jasně stanovuje: šlapací elektrokolo do 250 W a 25 km/h je jízdní kolo bez registrace. Speed pedelec do 45 km/h a 500 W vyžaduje přilbu, v některých zemích i SPZ. Cokoli nad to je moped nebo motocykl. Jenže ani tento systém si neví rady s de-restriktovanými koly, Sur Ron stylovými elektro-skútery nebo výkonnými cargo e-koly, která na zákonem řízenou kategorii jednoduše nesedí.

Massachusetts: čtyři třídy podle rychlosti

Na začátku května 2026 předložil massachusettský senátor zákon Bill S.3077, který navrhuje zcela nový přístup. Místo rozlišování podle výkonu motoru nebo způsobu pohonu zavádí klasifikaci čistě podle maximální navržené rychlosti. Logika je jednoduchá: důležité není, co je pod kapotou, ale jak rychle vozidlo může jet.

Systém čtyř tříd vypadá takto:

• Třída 0 (do 32 km/h): Klasická kola, Class 1 a 2 e-kola, nízkorychlostní koloběžky. Přilba povinná jen pro jezdce do 16 let. Plný přístup na cyklostezky, cyklopruhy, pěší zóny i sdílené trasy.
• Třída 1 (34–48 km/h): Speed pedelec ekvivalent — Class 3 e-kola s asistencí do 28 mph (45 km/h). Přilba povinná pro všechny, minimální věk 16 let. Přístup do cyklopruhů zachován.
• Třída 2 (50–64 km/h): Střední rychlostní vozidla. Zakázána na chodníkách, cyklostezkách i cyklopruzích. Pouze silnice společně s automobily.
• Třída 3 (nad 64 km/h): Vysokorychlostní vozidla — Sur Ron styly, modifikované elektro-motorky. Stejné omezení jako Třída 2, pouze silnice.

Klíčový detail: zákon zakazuje dodatečné úpravy zvyšující rychlost nebo výkon. De-restriktovaná e-kola by okamžitě přesunula do vyšší třídy se všemi jejími omezeními. A co víc — vyžaduje certifikaci UL (Underwriters Laboratories) pro baterie a komponenty, čímž zavírá dveře nebezpečným čínským nocloneům s pochybnými akumulátory.

Proč je to průlomové

Dosavadní regulace se soustředila na výkon motoru — jenže výkon a rychlost nejsou totéž. Motor o výkonu 750 W může pohánět těžké cargo kolo rychlostí 25 km/h, nebo naopak lehký stroj na 60 km/h. Massachusettský systém tuto dichotomii elegantně řeší: zaměřuje se na reálný dopad na bezpečnost ostatních uživatelů infrastruktury, nikoli na technické parametry.

Dalším silným bodem je jasnost pro výrobce. Dnes musí výrobci přizpůsobovat produkty desítkám různých regulací. Systém čtyř tříd podle rychlosti je mezinárodně srozumitelný a jednoduše ověřitelný — stačí měřák rychlosti, ne technický audit motoru.

Důležité je také to, co zákon říká o zachování identity elektrokola: e-kola explicitně nejsou mopedy. I Třída 1 a 2 zůstávají v kategorii jízdních kol — jen s různými pravidly přístupu na infrastrukturu. To je zásadní rozdíl oproti evropskému přístupu, kde speed pedelec balancuje na hranici mezi kolem a motocyklem.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Česká legislativa se řídí evropskými normami. Standard e-kolo: 250 W, 25 km/h. Speed pedelec: do 45 km/h, povinná přilba, v některých státech EU i povinné pojištění a SPZ. Cokoli nad to patří mezi mopedy.

Jenže v praxi je problém stejný jako za oceánem. Na českých cyklostezkách přibývá de-restriktovaných e-kol, surronů a elektro-motokol, která zákon jako e-kola legálně nepřipouští, ale policie je málokdy kontroluje. Baterie bez certifikace hoří v garážích i ve sklepech.

Massachusettský model by mohl Evropě nabídnout inspiraci hned ve dvou klíčových bodech. Za prvé: povinná bezpečnostní certifikace baterií jako podmínka prodeje — EU na podobné pravidlo pracuje v rámci Nařízení o bateriích (Battery Regulation), ale specifické normy pro e-kola stále chybí. Za druhé: explicitní třída pro rychlostní pásmo 50–64 km/h — kategorie, která v Evropě fakticky neexistuje a přitom do ní spadají mnohá oblíbená elektrická dopravní vozidla.

Česká cyklistická federace ani Ministerstvo dopravy dosud žádný domácí návrh srovnatelné komplexnosti nepředstavily. Přitom počet registrovaných speed pedeleců v Česku každoročně roste a ilegálně upravená e-kola jsou stálým zdrojem napětí mezi cyklisty, chodci i Policií ČR.

Průkopník, nebo slepá ulička?

Bill S.3077 zatím čeká na hlasování. Odpůrci namítají, že čtyřstupňový systém je administrativně složitý a obtížně vymahatelný na ulici. Jak policista na místě ověří, zda vozidlo patří do Třídy 2 nebo 3, když výrobce deklaruje jednu hodnotu a realita může být jiná?

Zastánci naopak upozorňují, že jakákoli regulace je lepší než dnešní džungle. A certifikace UL jako podmínka prodeje by sama o sobě eliminovala část nebezpečných vozidel dříve, než se dostanou na silnici.

Elektrokola mění způsob, jakým se pohybujeme po městech i horách. Ale bez funkčního regulatorního rámce budou vždy zdrojem konfliktů — mezi výrobci, uživateli, chodci i zákonodárci. Massachusetts vsadil na rychlost jako na klíčový parametr. Jestli tento experiment vyjde, mohli bychom v příštích letech vidět podobný systém i v Bruselu.