Cyklostezka Ohře (v celostátní síti značená jako cyklotrasa č. 6) patří mezi páteřní říční cyklotrasy v České republice. Jak uvedl server Seznam s odkazem na regionální zpravodajství Karlovarky, cyklisté mají nově k dispozici ucelenou platformu, která spojuje interaktivní mapové podklady, výškové profily, soupis ubytovacích kapacit, občerstvení i cykloservisů v obou dotčených krajích.
Od bavorského rašeliniště po litoměřický soutok
Trasa začíná u pramene Ohře (německy Egerquelle) pod horou Schneeberg v pohoří Smrčiny (Fichtelgebirge). Na české území vstupuje poblíž Chebu a pokračuje malebným údolím přes Kynšperk nad Ohří, Sokolov, historický Loket se skalním masivem Svatošských skal až do Karlových Varů. V Ústeckém kraji pak cyklisty provede kolem zámku v Klášterci nad Ohří, královským městem Kadaň, podél Nechranické přehrady, chmelařským Žatcem, Louny a Libochovicemi až k Litoměřicím, kde Ohře ústí do Labe a trasa se napojuje na Labskou stezku (cyklotrasa č. 2).
Nový informační servis reaguje na dřívější roztříštěnost podkladů, kdy propagaci a značení řešil každý kraj, mikroregion či destinační agentura odděleně. Uživatelé si nyní mohou trasu filtrovat podle náročnosti jednotlivých úseků, aktuálního stavu povrchu (asfalt vs. zpevněný štěrk) a dostupnosti železničních stanic pro návrat vlakem.
Srovnání páteřních říčních cyklotras v České republice
České říční trasy nabízejí rozdílnou úroveň vybudované infrastruktury i profilové náročnosti. Následující přehled srovnává Ohři se dvěma nejznámějšími dálkovými koridory:
| Parametr | Cyklostezka Ohře (č. 6) | Labská stezka (č. 2 v ČR) | Vltavská cyklotrasa (č. 7) |
|---|---|---|---|
| Celková délka trasy | cca 300 km (245 km v ČR) | cca 380 km v ČR | cca 450 km |
| Převažující profil | Mírně klesající, s lokálními zvlněními v kaňonech | Rovinatý, velmi mírný spád podél toku | Kopcovitý (překonávání přehradních stupňů) |
| Podíl samostatných stezek | Střední (souvislé úseky v KV kraji, rozpracováno v Ústeckém) | Vysoký (většina trasy po asfaltových stezkách mimo provoz) | Nižší (časté vedení po silnicích II. a III. třídy) |
| Napojení na mezinárodní síť | Německo (Fichtelgebirge / Bayern Netz für Radler) | EuroVelo 7 (pokračování do Německa) | EuroVelo 7 (jižní větev z Rakouska) |
Specifika pro elektrokola: Profil a zázemí podél toku
Cyklostezka Ohře je díky vedení po proudu řeky vyhledávaným cílem pro rekreační jezdce. Celkové převýšení ve směru od západu k východu činí přibližně 700 výškových metrů směrem dolů, přesto trasa není pouhou rovinou. Zejména úsek mezi Loktem a Karlovými Vary nabízí techničtější pasáže a v dolním Poohří se trasa místy odklání od řeky do polních a lesních cest s krátkými prudšími stoupáními.
Pro uživatele elektrokol je klíčová otázka hospodaření s energií. Karlovarský kraj v uplynulých letech instaloval podél páteřní stezky řadu dobíjecích stojanů s univerzálními kabely i zásuvkami na 230 V. Aktualizovaná mapa na novém webu tyto body eviduje včetně zařízení zapojených do systému certifikace Cyklisté vítáni. Bližší přehled o regionální infrastruktuře najdete také v naší sekci pro nabíjecí stanice a obecné inspirace nabízí souhrnná rubrika pro cyklostezky v Česku.
Při plánování celého 300kilometrového přejezdu v průměrném tempu 50 až 70 kilometrů denně lze trasu rozdělit do čtyř až pěti etap. Většina větších zastávek (Cheb, Loket, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Žatec, Louny) disponuje přímým vlakovým spojením s kapacitami pro přepravu jízdních kol, což usnadňuje logistiku vícedenních expedic.
Je Cyklostezka Ohře sjízdná po celé délce na silničním nebo trekovém kole?
Trasa je ideální pro treková, krosová, gravel i horská elektrokola. Naopak pro čistě silniční pláště s úzkým profilem se celá trasa nehodí, protože vybrané úseky v Ústeckém kraji a lesní partie kolem řeky vedou po nezpevněných cestách a zpevněném štěrku.
Kterým směrem je nejvýhodnější trasu projet?
Nejpříznivější je volit směr ze západu na východ, tedy od Chebu či bavorského pramene směrem k Litoměřicím. Tento směr kopíruje přirozený spád toku Ohře a převažují na něm mírná klesání.
