Dálnice D35 přetíná cyklotrasy ve Východních Čechách. Silničáři mapují 11 kritických míst, výhled na podzim

Stavba století verzus cykloturisté

Dálnice D35 je jednou z největších dopravních staveb posledních let. Páteřní spojnice od Hradce Králové přes Vysoké Mýto, Litomyšl a Svitavy k Olomouci se staví po etapách a každá nová etapa s sebou přináší uzavírky, přeložky a zemní práce, které mění tvář krajiny na měsíce i roky dopředu.

Pro řidiče automobilů jsou tato omezení sice nepříjemná, ale zvládnutelná — navigace vyhledá objízdnou trasu. Pro cyklisty a e-bikery je situace komplikovanější. Cyklotrasy vedou po vedlejších silnicích, které stavba D35 fyzicky přeťala. Kde ještě loni existoval asfaltový pruh s číselnou tabulkou cyklotrasy, dnes stojí stavební zábrany, zemní stroje nebo rozestavěný most.

„Všechny dotčené cyklotrasy vedou po vedlejších silnicích, které rozestavěná dálnice přeťala. Cesty proto nejsou momentálně průjezdné kvůli zemním pracím nebo stavbám mostů," potvrdil letos na jaře mluvčí ŘSD pro iROZHLAS.cz.

Jedenáct míst, kde narazíte na zeď

Silničáři zmapovali celkem 11 bodů podél budované dálnice, kde cyklisté v tuto chvíli narazí na problém. Nejvýraznější komplikace panují v těchto úsecích:

• Janov – Opatovec: Dvě významné trasy — regionální cyklotrasa č. 182 vedoucí z Moravské Třebové přes Litomyšl do Chocně a dálková cyklotrasa č. 24 ze Svitav do Opatovce skrz Selský les — jsou v tomto úseku uzavřeny. Průjezdnost se neočekává dříve než na podzim 2026.
• Litomyšl – Janov: Uzávěrka platila od dubna do května, poté trasy sice otevřely, ale s omezeními. Projíždění není komfortní a na celém úseku hrozí setkání se stavební technikou.
• Džbánov – Litomyšl a Ostrov – Vysoké Mýto: Komplikace zasahují cyklisty v okolí obcí Zámrsk a Stradouň. Přesný průběh omezení záleží na aktuálním postupu prací.

Společným jmenovatelem všech těchto míst je fakt, že jde o silnice, po nichž cyklotrasy vedly roky, někdy i desetiletí. Žádná z nich nemá zatím natrasovanou plnohodnotnou objízdnou trasu pro cyklisty — ti si musejí poradit sami.

Proč to nikdo neřešil dopředu?

To je otázka, která se nabízí a na niž není snadná odpověď. Výstavba D35 probíhá postupně v několika etapách a koordinace s cyklistickou infrastrukturou zůstávala dlouho v pozadí. Přitom šlo o předvídatelný problém — trasy jsou zaneseny v mapách, jejich křížení s budoucí dálnicí bylo zřejmé z projektové dokumentace roky dopředu.

Srovnání s jiným projektem mluví za vše. Při výstavbě dálnice D1 u Přerova byl dotčený místní díl Dluhonice začleněn do systému kompenzačních opatření — šestá etapa tohoto programu zahrnuje mimo jiné výstavbu nové cyklostezky z Přerova do Dluhonic za 17,75 milionu korun, která by měla být hotova do září 2026. Dluhonice mají v rámci kompenzací k dispozici celkem 132 milionů korun. V Pardubickém kraji podobně systematický přístup zatím schází.

Co dělat, když plánujete trasu skrz D35?

Praktická rada pro každého, kdo letos plánuje výlet elektrokolem nebo klasickým kolem skrz Pardubický kraj v oblasti mezi Vysokým Mýtem, Litomyšlí a Svitavami:

• Prověřte si aktuální stav na webu dalnice-d35.cz nebo přímo u ŘSD. Situace se průběžně mění.
• Alternativní okruh v regionu tvoří trasy přes Poličku a Dolní Újezd — cyklotrasy č. 4022 (Svitavy–Polička) a č. 4019 (Polička–Litomyšl) tvoří použitelnou alternativu o celkové délce přes 70 km.
• Nevydávejte se naslepo. Na rozdíl od automobilu se na kole s batohem a taškami na řídítkách přes staveniště nedostanete. A i kdyby vás hlídač propustil, za plotem vás čeká nestabilní terén plný kamení a bláta.
• Sledujte Mapy.cz nebo Komoot — obě aplikace umí zobrazit uzávěry a jejich komunity je průběžně aktualizují.

Kdy se situace zlepší?

Silničáři slibují, že nejproblematičtější uzávěrky v úseku Janov–Opatovec budou odstraněny na podzim 2026. To je mizerná útěcha pro cykloturisty, kteří přijíždějí právě teď — v červenci a srpnu, kdy je turistická sezóna na vrcholu. Naopak ti, kteří plánují podzimní výjezd, by mohli mít štěstí.

Zda budou všechny trasy skutečně otevřeny podle harmonogramu, je věc druhá. Stavební projekty tohoto rozsahu se zpožďují pravidelně a D35 není výjimkou — původní termíny dokončení celé dálnice se posouvaly opakovaně, naposledy ministerstvo dopravy prodloužilo lhůtu pro PPP nabídky na klíčové části trasy.

Větší obraz: Cyklisté jsou stále jen vedlejší produkt

Příběh D35 versus cyklotrasy je bohužel symptomatický. Česká republika sice v posledních letech výrazně investuje do cyklostezek — Státní fond dopravní infrastruktury každoročně rozděluje stovky milionů korun — ale koordinace mezi velkou silniční infrastrukturou a cyklistikou stále pokulhává. Desítky obcí čekají na dotace pro cyklostezky a ne na všechny se dostane; státní fond ročně čelí žádostem přesahujícím miliardu korun, přičemž k dispozici má zlomek této sumy.

Zatímco diskuze o elektrokolech v médiích se soustředí na výkon motorů, dojezd baterií a digitální funkce, realita pro průměrného cyklistu v Pardubickém kraji je jiná: přijede na místo, kde mu signální červenobílé zábrany zahradí cestu, a nezbývá mu než rozbalit papírovou mapu a improvizovat.

Elektrokolo problém nevyřeší — je sice rychlejší a dojede dál, ale přes rozestavěný dálniční uzel ho nepřenese žádný motor. To, co cyklisté potřebují, není výkonnější technika, ale výstavba, která na ně nezapomíná.