Píše se rok 2026 a dopravní situace ve velkých českých městech připomíná spíše zoufalství než moderní metropoli 21. století. Nekonečné kolony, ovzduší plné zplodin a čas ztracený v zácpách se staly hořkou normou. Podle dat společnosti TomTom stráví průměrný řidič v Praze v dopravní špičce desítky minut navíc každý den. To jsou hodiny a dny života, které mizí v plechové lavině. Ekonomické ztráty jdou do miliard, o dopadech na lidské zdraví a psychiku ani nemluvě. Přitom řešení leží doslova na ulici.
Tím řešením je elektrokolo. Nejde o žádnou hračku pro sportovce, ale o plnohodnotný dopravní prostředek, který v městském provozu strčí auto do kapsy. Díky elektrické asistenci odpadá problém s kopcovitým terénem, který byl dříve pro mnohé překážkou. Do práce tak dojedete rychle, bez zpocení a s čistou hlavou. Náklady na provoz jsou ve srovnání s automobilem zanedbatelné a přínos pro fyzickou kondici je nesporný. Elektrokola otevírají cyklistiku masám – seniorům, lidem s menší fyzičkou i manažerům v oblecích.
Proč tedy ulice českých měst stále nepraskají ve švech pod náporem spokojených e-cyklistů? Odpověď je bolestně prostá: chybí bezpečná a souvislá infrastruktura. Zatímco v Kodani či Amsterdamu je jízda na kole naprosto přirozenou součástí života díky chráněným cyklostezkám, u nás je cyklista často vnímán jako překážka. Chybějící pruhy, nebezpečné křižovatky a trasy, které náhle končí v nicotě, efektivně odrazují tisíce potenciálních uživatelů. Je paradoxní, že stát a města investují stamiliardy do dálnic a obchvatů, které se často jen o pár let později opět ucpou, zatímco na cyklostezky zbývají jen drobky.
Tento stav není důsledkem nedostatku peněz, ale nedostatku politické odvahy. Plány na rozvoj městské cyklistiky existují v každém větším městě, často jsou ale jen prázdným gestem před volbami. Jejich realizace vázne na neochotě omezit všudypřítomnou automobilovou dopravu. Vzít jeden jízdní pruh autům a dát ho kolům? Pro mnoho komunálních politiků je to stále nepředstavitelná myšlenka, přestože zahraniční zkušenosti jasně ukazují, že právě to vede k plynulejší dopravě pro všechny a ke kvalitnějšímu životu ve městech.
Je na čase přestat se vymlouvat. Zkušenosti z měst jako Berlín, Paříž či Vídeň, které v posledních letech masivně investují do cyklistické infrastruktury, jsou jasným důkazem, že to jde. Nečekejme, až se naše města udusí v zácpách. Je potřeba, aby občanská společnost dala jasně najevo, že chce města pro lidi, nikoli jen pro auta. Tlak na politiky, podpora lokálních iniciativ a především vlastní příklad – každá cesta na elektrokole místo autem je malým vítězstvím. Potenciál elektrokol změnit tvář české dopravy je obrovský, teď už jen stačí sebrat odvahu a šlápnout do pedálů.
Není jízda na elektrokole ve městě nebezpečná?
Riziko existuje, hlavně kvůli absenci oddělené infrastruktury. S rostoucím počtem cyklistů a tlakem na radnice se však bezpečnost postupně zlepšuje. Klíčové je předvídat, být vidět a používat helmu. Dobré plánování trasy mimo hlavní tahy také výrazně pomáhá.
Nahradí elektrokolo plně auto při dojíždění do práce?
Pro mnoho lidí ano. Zejména pro cesty do 15-20 km je elektrokolo často rychlejší a levnější než auto. Pro cesty s dětmi nebo velkým nákladem je ideální cargo e-bike. Auto si stále drží výhodu za špatného počasí nebo na delší vzdálenosti, ale pro každodenní rutinu je elektrokolo bezkonkurenční.
