Moderní elektrokolo na horské hřebenové stezce při západu slunce.
Jeden jediný člověk — a osm milionů korun z veřejných peněz stojí. Cyklostezka, která měla bezpečně propojit Olejomlýnský park s centrem Jirkova, je z větší části hotová už druhým rokem. Jenže posledních 190 metrů zůstává neprůjezdných. Může za to vleklý soudní spor, který proti městu vede místní obyvatel. Okresní soud sice dal Jirkovu za pravdu, jenže tím příběh neskončil. Zatímco se právníci handrkují o výklad vlastnických práv, cyklisté dál riskují na frekventované silnici a městu utíkají peníze, čas i trpělivost.

Když se v červnu 2023 v Jirkově rozjely stavební stroje, vypadalo to na další úspěšný projekt pro cyklistickou dopravu v Ústeckém kraji. Čtvrtá etapa cyklostezky mezi Dvořákovou a Tyršovou ulicí měla podle plánu navázat na stávající trasu z Olejomlýnského parku a bezpečně dovést cyklisty až k informačnímu centru. Město na stavbu získalo dotaci 4,6 milionu korun, celkové náklady přesáhly 7,8 milionu. Zhotovitel měl vše dokončit v dubnu 2024. Dnes, v červnu 2026, je však realita úplně jiná.

„Vypadá to, jako bychom neuměli dát šestnáct kostek k sobě,“ komentuje s trpkou nadsázkou starostka Jirkova Dana Havlátková Jurštaková (ODS) fakt, že část trasy zůstává kvůli právním tahanicím stále uzavřená. „Když jdou lidé okolo, říkají si, proč to tady máme už druhým rokem rozkopané. Jenže to není o tom, že bychom zapomněli. My to kvůli vleklým sporům prostě nemůžeme dokončit,“ dodává. Její frustrace je pochopitelná — stavební firma odvedla svou práci, povolení byla vydána, peníze zainvestovány. A přesto cyklisté místo pohodlné stezky musí objíždět nedokončený úsek po frekventované silnici.

Jádrem sporu je majitel sousední nemovitosti, podle nějž stavba zasáhla do jeho práva chůze a jízdy na přilehlém pozemku v místě, kde cyklostezka vyúsťuje do Kostelní ulice. Okresní soud v Chomutově jeho žalobu zamítl a dal městu za pravdu. Jenže tím celá věc neskončila — spis putoval k odvolacímu soudu a právní tahanice se protáhly na roky. Město mezitím nemůže dokončit poslední úsek, protože by riskovalo další právní komplikace. Paradoxně tak jeden jediný občan drží v šachu infrastrukturní projekt, který měl sloužit tisícům lidí.

Jirkov není v tomto směru ojedinělým případem. Podobné spory brzdí výstavbu cyklostezek napříč celou republikou — od malebných obcí na jižní Moravě až po průmyslové severočeské aglomerace. Často jde o vlastnické vztahy k pozemkům, nesouhlas sousedů nebo zdlouhavé vyvlastňovací řízení. Podle dat Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) schválil jeho výbor letos v dubnu příspěvky na výstavbu a opravy desítek cyklostezek po celé republice. Jenže papírově schválené peníze ještě neznamenají, že se cyklisté reálně dočkají. Právní nejistota a roztříštěné vlastnictví pozemků zůstávají největší brzdou rozvoje bezpečné cyklistické infrastruktury v Česku.

Pro běžného obyvatele Jirkova je celá situace těžko pochopitelná. Trasa je z více než tří čtvrtin hotová — vede po levém břehu řeky Bíliny, částečně po zpevněných plochách areálu Hasičského záchranného sboru, a nabízí pohodlnou alternativu k rušné Dvořákově ulici. Jenže poslední úsek, který by celou trasu propojil s centrem, je zabarikádovaný a opatřený cedulí se zákazem vstupu. „Je to demotivující. Člověk se projede krásným parkem, pak najede na nový asfalt — a najednou narazí na plot. Musí to objet po silnici, kde auta jezdí padesátkou a krajnice prakticky neexistuje,“ popisuje místní cyklista, který si nepřál být jmenován.

Problém má i širší ekonomický rozměr. Město Jirkov zainvestovalo miliony a nemůže projekt dokončit, dokud soudy pravomocně nerozhodnou. Každý měsíc prodlení navíc znamená riziko — stavební firma sice práce přerušila, ale materiál a technika podléhají povětrnostním vlivům, a pokud by se město rozhodlo odstoupit od smlouvy, hrozily by další finanční sankce. Čím déle spor trvá, tím více veřejných peněz mizí v právnickém vakuu, aniž by z toho měl kdokoliv užitek. A to nemluvě o hrozbě, že by město mohlo o přidělenou dotaci přijít — programy SFDI i evropských fondů mají jasné termíny a jejich nedodržení může znamenat vrácení peněz.

Kauza z Jirkova tak otevírá širší otázku: má mít jednotlivec právo blokovat veřejně prospěšnou stavbu, která prošla řádným povolovacím procesem? Český právní řád dává vlastníkům nemovitostí silné nástroje ochrany, což je v demokratické společnosti správné. Jenže hranice mezi legitimní obranou vlastnických práv a obstrukčním zneužíváním soudního systému je tenká. Ministerstvo pro místní rozvoj se proto v aktuálním programovém období IROP 2021–2027 snaží zjednodušit administrativní procesy pro cyklostezky, které mají dopravní význam — tedy ty, které neslouží jen rekreaci, ale i každodennímu dojíždění.

Jirkov mezitím vyčkává. Starostka Havlátková Jurštaková věří, že soudní řízení se chýlí ke konci a stezka bude moci být dokončena ještě letos. „Nevzdáváme to. Ta cyklostezka je pro naše obyvatele klíčová — bezpečně propojí sídliště s centrem a parkem. Každý den, kdy není hotová, je prohrou,“ uzavírá. Jen čas ukáže, zda se jirkovští cyklisté dočkají dřív, než asfalt na nedokončeném úseku popraská stářím.

Proč město nemůže cyklostezku jednoduše dokončit a otevřít, když soud první instance rozhodl v jeho prospěch?

Důvodem je probíhající odvolací řízení. I když okresní soud městu dal za pravdu, případ dosud není pravomocně uzavřen. Pokud by město stezku dokončilo a otevřelo před pravomocným rozsudkem, vystavilo by se riziku dalších žalob a případných sankcí. Právní opatrnost je v tomto případě na místě, i když je to pro obyvatele frustrující.

Mohou podobné spory ohrozit i další plánované cyklostezky v Česku?

Ano, vlastnické spory a nesouhlas sousedů patří dlouhodobě k nejčastějším důvodům zdržení nebo úplného zablokování cyklostezek v Česku. Řada obcí proto začíná investovat do preventivního výkupu pozemků a mimosoudních dohod ještě před zahájením stavebního řízení. Přesto projekty, které se protáhnou o několik let, nejsou výjimkou.

Jaká je role Státního fondu dopravní infrastruktury v podpoře cyklostezek?

SFDI poskytuje finanční příspěvky na výstavbu, modernizaci i opravy cyklistických stezek v ČR. V dubnu 2026 schválil desítky projektů napříč republikou. Příspěvky pokrývají až 65 % uznatelných nákladů, zbytek financují obce a kraje z vlastních rozpočtů. Podmínkou je, aby stezka měla dopravní význam — tedy sloužila nejen rekreaci, ale také každodennímu dojíždění.

Štítky
Autor: Daniel Česák dne