Kladenská drážní stezka se probouzí: Cyklostezku za půl miliardy čeká rozdělení na etapy. Kraj odtajnil klíčové detaily

Půl miliardy za svobodu na dvou kolech

Není to včerejší nápad. O cyklostezce mezi Prahou a Kladnem se mluví už od roku 2021, kdy Středočeský kraj poprvé představil ambiciózní plán přetvořit opuštěné železniční těleso na páteřní cyklotrasu. Tehdejší odhady mluvily o 467 milionech korun a dokončení v roce 2026. Realita je však střízlivější — a upřímně řečeno i poctivější. „Náklady na stavbu jsou předběžně odhadovány na asi 500 milionů korun,“ potvrdila dnes ČTK mluvčí středočeského hejtmanství Zuzana Žídková. Samotné zpracování projektové dokumentace spolkne necelých 14 milionů korun z krajského rozpočtu a hejtmanství se chce o zbytek ucházet v evropských i národních dotačních programech.

Proč ten posun? Protože celý projekt je od začátku neoddělitelně svázaný s modernizací železniční trati Praha–Kladno. A ta se — po letech papírování — konečně rozjela. Správa železnic minulý týden slavnostně zahájila přestavbu patnáctikilometrového úseku mezi pražskou Ruzyní a Kladnem. Dvojkolejná elektrizovaná trať, na které vlaky zkrátí cestovní dobu na polovinu, má být hotová v roce 2029. Teprve potom může kraj převzít původní drážní těleso a začít ho měnit v cyklostezku. „Potrvá tak rok, než nám Správa železnic bude schopná těleso trati předdat,“ vysvětloval už dříve krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký.

Patnáct a půl kilometru, které musí počkat

Čísla jsou neúprosná, ale férová. Celá trasa cyklostezky — označované jako Kladenská drážní stezka nebo v pražské systematice jako cyklotrasa A6 — měří 15,5 kilometru. To je vzdálenost, kterou zdatnější cyklista na elektrokole zdolá za necelou hodinu. Jenže než se tak stane, čeká projekt minimálně sedm let příprav, administrativy a výstavby. První etapa modernizace železnice potrvá do roku 2029, následovat bude majetkoprávní převod pozemků na kraj a inženýrská činnost včetně získání stavebních povolení pro jednotlivé úseky. Samotná výstavba cyklostezky zabere více než dva roky — a bude rozdělena na etapy, už jen kvůli své délce.

Pokud všechno půjde podle plánu, první cyklisté — a s nimi i majitelé elektrokol — vyjedou na trasu kolem roku 2033. Zní to jako vzdálená budoucnost, ale v kontextu české infrastrukturní reality jde o realistický odhad. Koneckonců, železniční spojení Praha–Kladno se plánuje déle než dvacet let a teprve teď se začíná stavět. Trpělivost je tady základní výbavou.

Více než jen výletní trasa: cyklostezka změní každodenní dojíždění

Zásadní je, že Kladenská drážní stezka nevzniká primárně jako turistická atrakce. Kraj s ní počítá jako s plnohodnotnou dopravní tepnou pro bezmotorovou dopravu. „Cyklostezku využijí nejen rekreační cyklisté, ale i lidé, kteří chtějí kolo využít pro dojíždění do železničních stanic a zastávek a na nich pak přestoupit na vlak,“ zdůraznila mluvčí Žídková. A to je přesně ten model, který v Evropě funguje a který Česko zoufale potřebuje.

Představte si to: ráno nasednete u Kladna na elektrokolo, za půl hodiny jste na nádraží v Ruzyni nebo Hostivici, kolo zamknete v bezpečném stojanu a přestoupíte na modernizovaný vlak, který vás během pár minut doveze do centra Prahy. Žádné popojíždění v koloně na Evropské, žádné hledání parkovacího místa, žádný stres. A odpoledne stejná cesta zpět — s větrem ve vlasech a nulovými emisemi. Pro tisíce lidí, kteří denně pendlují mezi Kladnem a metropolí, to může být změna životního stylu, nejen dopravní prostředek.

Od Kladna až do Karlových Varů? Ambice sahají dál

Patnáct a půl kilometru je jen začátek. V plánech Středočeského kraje totiž Kladenská drážní stezka figuruje jako součást mnohem většího celku. Po dokončení by na ni mohla být přesměrována dálková cyklotrasa číslo 1 (Praha–Brno–Skalice), která by z Prahy vedla právě přes Kladno a dále směrem na západ — do Plzeňského a Karlovarského kraje. Tam by se napojila na páteřní cyklotrasu číslo 6. Jinými slovy: z pražské Ruzyně byste jednou mohli na kole dojet až do Karlových Varů, aniž byste opustili chráněnou cyklostezku.

A není to jen Kladenská stezka. Praha v letošním roce intenzivně investuje do celé sítě páteřních cyklotras — od Vršovické drážní promenády přes stezku podél Severojižní magistrály až po propojení Horních Počernic s Vinoří. Kladenská drážní stezka je pomyslnou kostkou domina, bez které celá mozaika cyklodopravy západně od Prahy nedává smysl. Až zapadne, otevře se e-bikerům úplně nový svět.

Proč na tom elektrokolům záleží nejvíc

Někdo by mohl namítnout: 15,5 kilometru, to ujedu i na obyčejném kole. A má pravdu. Jenže realita českého cyklisty — zejména toho, kdo kolo používá denně — je jiná. Do práce nechcete přijet zpocení. Z práce nechcete šlapat do kopce proti větru. A třicetikilometrovou trasu tam a zpět si na běžném kole troufne málokdo. Elektrokolo tuhle bariéru boří.

Právě trasy jako Kladenská drážní stezka jsou pro e-bikery ideálním terénem: rovný profil bývalé železnice, žádné prudké stoupání, žádné křižovatky s automobilovou dopravou, hladký asfaltový povrch. Na elektrokole ji zvládnete v tempu, při kterém si užijete okolní krajinu, a přitom dorazíte do cíle svěží. A když se k tomu přidá fakt, že stezka povede v těsné blízkosti železničních zastávek, nabízí se ideální kombinace e-bike + vlak — model mobility, který ve Švýcarsku nebo Nizozemsku funguje desítky let a který konečně začíná dávat smysl i v Česku.

Kladenská drážní stezka navíc není osamoceným projektem. V celém Středočeském kraji aktuálně vzniká nebo se připravuje několik klíčových cyklostezek — od úseku podél Vltavy mezi Úholičkami a Libčicemi až po Benešovsko. Kraj na cyklistickou infrastrukturu letos vyčlenil rekordní prostředky a čím dál víc projektů cílí právě na elektrokola jako plnohodnotný dopravní prostředek, nejen sportovní náčiní. Pokud tenhle trend vydrží, čeká střední Čechy cyklistická transformace, o jaké se jim před deseti lety ani nesnilo.