Místo vlaků přijela kola
Jihočeské Veselí nad Lužnicí dlouhá léta žilo s paradoxem: město rozděloval starý železniční násep, který byl k ničemu. Původní trať byla zrušena, nový koridor zprovozněn jinde. Násep se změnil v bariéru – zarostlý, přístupný jen pěškou přes trávu – a severní a jižní část města zůstávaly odříznuty od sebe bez pohodlného spojení.
Myšlenka využít tuto opuštěnou infrastrukturu pro cyklisty se zrodila už v roce 2008. Trvalo ale dalších deset let, než město násep v roce 2018 vůbec získalo do svého majetku. Projektová dokumentace, stavební povolení, výběrová řízení – přišly roky 2019, 2021, pak covod, pak zdražování stavebnictví. Realizaci nakonec provedla firma COLAS CZ a kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci letos na jaře.
Slavnostní přestřižení pásky se konalo 15. dubna v 13 hodin v místě nájezdu z ulice Smetanova.
Co tu vlastně vzniklo?
Nejde o pouhou asfaltovou cestu. Stezka prochází unikátním koridorem – vyvýšeným násepem nad nivou řek – a musela překonat šest mostních objektů přes Lužnici, Nežárku a Degárku. Všechny mosty prošly kompletní rekonstrukcí. Přidalo se inteligentní veřejné osvětlení, které mění intenzitu světla podle denní doby, a podél trasy přibyly lavičky a odpočívadla.
Výsledná stezka je 2,5 kilometru dlouhá, bezpečně propojuje veselské nádraží se zastávkou na druhém konci města a poprvé dává cyklistům i chodcům plnohodnotné spojení mezi oběma částmi Veselí. Díky hladkému povrchu a výškovému profilu je vhodná i pro inline bruslaře a zimní běžkaře – sníh z náspu mizí rychle a trasa zůstane využitelná i v chladných měsících.
Skoro šedesát milionů, většina z EU
Celkové investiční náklady projektu se zastavily pod hranicí 60 milionů korun – tedy výrazně méně, než původní odhad 81 milionů. Klíčovou roli sehrály evropské fondy: z programu IROP (Integrovaný regionální operační program) přiteklo městu 42,5 milionu korun dotace, zbytek pokryl státní rozpočet a vlastní prostředky města.
Že jde o smysluplnou investici, potvrzuje i zájem veřejnosti. Stezka byla od konce roku 2025 v předčasném užívání a denně ji využívalo kolem 200 lidí – dřív než se vůbec stačila oficiálně otevřít.
Železnice jako základ cyklostezek – trend, který Česko teprve objevuje
Veselí nad Lužnicí není ojedinělý případ. Přeměna zrušených železničních koridorů na cyklostezky – takzvaný princip rails to trails – se ve světě praktikuje desítky let. V USA vzniklo touto metodou přes 30 000 kilometrů stezek. V Česku jsme ale teprve na začátku.
Z bývalých tratí vznikly například Cyklostezka Koleje u Nového Jičína nebo jihočeský „Loketský pacifik", otevřený v září 2025 po 8,2 km přeložené trati. Plánuje se i drážní cesta Praha–Kladno, která by mohla být jedním z nejambicióznějších projektů svého druhu v zemi.
Potenciál je obrovský: Správa železnic eviduje desítky kilometrů zrušených tratí, kde by mohly vzniknout bezpečné cyklotrasy. Klíčem je ale vůle obcí, dotační podpora a hlavně čas – jak Veselí nad Lužnicí připomíná, myšlenka z roku 2008 se stala realitou až v roce 2026.
Co to znamená pro e-bikery?
Pro majitele elektrokol jsou drážní cyklostezky doslova stvořené. Většina železničních násepů je vedena v mírných sklonech (železnice nemůže stoupat tak prudce jako silnice), takže trasy jsou ideálně ploché a rytmické – přesně to, co ocení i méně zkušení cyklisté nebo ti, kdo jedou s dětmi v sedačce. A s elektrokolem? Taková trasa je čistá radost.
Jihočeská větev kolem Lužnice nabízí navíc napojení na cyklotrasy vedoucí podél řeky směrem na Třeboňsko – jeden z nejhezčích koutů pro cykloturistiku v zemi. Veselí nad Lužnicí se tak stalo ještě o něco lepším výchozím bodem pro jednodenní výlety.
Jak se dostat na cyklostezku ve Veselí nad Lužnicí?
Nástupní místo je u ulice Smetanova na jihu města, kde začíná nájezd na násep. Stezka je přístupná z obou konců – od veselského nádraží i od zastávky na severní straně. Veselí nad Lužnicí leží na vlakové trase z Českých Budějovic do Tábora, takže příjezd vlakem s kolem je pohodlná volba.
Mohu cyklostezku projet v zimě?
Ano. Vyvýšený násep se rychleji prohřívá a zbavuje sněhu než terénní trasy v nivě. Stezka je osvětlená a vhodná pro chůzi, bruslení i běžkování, takže ji lze využívat celoročně. Elektrokolo zvládne i zimní povrch bez problémů, stačí snížit tlak v pneumatikách.
Kde jinde v Česku vznikají cyklostezky na starých železnicích?
Konceptem „rails to trails" se inspiruje čím dál více obcí. Konkrétní projekty zahrnují Cyklostezku Koleje u Nového Jičína, Loketský pacifik (jihozápadní Čechy, otevřen září 2025) nebo připravovanou drážní cestu Praha–Kladno. Kompletní seznam existujících tras najdete například na Wikipedii v článku „Cyklistické stezky na zrušených železnicích".
