Přihlásit přes Google
Přihlásit přes Facebook
1 300 kilometrů, dva světy
Labská stezka, německy Elberadweg, patří mezi vůbec nejpopulárnější dálkové cyklotrasy Evropy. Táhne se od pramene Labe ve Špindlerově Mlýně přes Hradec Králové, Pardubice, Poděbrady, Mělník, Ústí nad Labem a Děčín až k ústí řeky do Severního moře v německém Cuxhavenu. Celkem měří 1 300 kilometrů, z toho přibližně 370 kilometrů připadá na území České republiky. Je součástí evropských dálkových tras EuroVelo 4 a EuroVelo 7. Oficiální průvodce pro rok 2026 je k dispozici na webu labska-stezka.cz a potvrzuje, že zájem o tuto trasu neklesá — naopak, meziročně roste.
Jenže zatímco německá část stezky sbírá prestižní ocenění (podle průzkumu německého cykloklubu ADFC, známého jako Radreiseanalyse, zvítězila Labská stezka již patnáctkrát a jen dvakrát skončila druhá), český úsek působí jako chudý příbuzný. V Německu jedete téměř výhradně po vyhrazených cyklostezkách s kvalitním asfaltem, přehledným značením a pravidelnými odpočívadly. U nás se místy stále pohybujete po silnicích s automobilovou dopravou, v horším případě po nezpevněných polních cestách. A to je na dálkové trase evropského významu zkrátka málo.
Německý přístup k cykloturistice je postaven na systémové podpoře a dlouhodobých investicích. Například spolková země Sasko, která na českou část bezprostředně navazuje, investovala do přeshraničního úseku desítky milionů eur. Výsledkem je stezka, která u Pirny a Drážďan připomíná spíš cyklistickou dálnici — široká, hladká, bezpečná. Každoroční průzkumy ADFC potvrzují, že němečtí cyklisté oceňují nejen kvalitu povrchu, ale i doprovodnou infrastrukturu: certifikovaná ubytování „Bett+Bike", přátelské restaurace, servisní stanice a spolehlivé přívozy.
Co je na české straně špatně
Situace se ovšem liší kraj od kraje. Ústecký kraj je v tomto ohledu vzorem — z celkových 122 kilometrů Labské stezky na jeho území tvoří 97,5 kilometru samostatné cyklostezky bez automobilového provozu. Mezi Hněvicemi a Dolním Žlebem, kde stezka opouští republiku, je trasa prakticky souvislá a bezpečná. Kraj do ní v minulých letech investoval stovky milionů korun, přičemž poslední úseky byly dokončeny v letech 2021 až 2022. Dnes se jedná o ukázkovou infrastrukturu, která snese i německé srovnání.
Horší je to ve Středočeském kraji. Zde stezka prochází hustě osídleným Polabím od Kolína přes Poděbrady, Nymburk až k Mělníku. A právě tady narazíte na úseky, kde cyklisté musí sdílet vozovku s osobními auty a nákladní dopravou. Značení je na některých místech nepřehledné, občas narazíte na nezpevněné „polňačky", které jsou po dešti téměř nesjízdné. Podle údajů z automatických sčítačů přitom právě v Poděbradech projede ročně přes 300 tisíc cyklistů — tedy enormní množství lidí, kteří si zaslouží lepší podmínky.
V Královéhradeckém a Pardubickém kraji je situace smíšená. Úsek mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, známý jako Hradubická labská cyklostezka, patří k nejfrekventovanějším v celé zemi, ale stále obsahuje fragmenty vedené po silnicích s automobilovým provozem. V horských partiích Krkonoš, kde stezka začíná u pramene Labe, je terén logicky náročnější a asfaltový povrch by sem ani nepatřil — ale právě tady přijde ke slovu elektrokolo.
Elektrokolo jako ideální parťák
Labská stezka je pro elektrokolo jako stvořená. Převládající směr po proudu řeky znamená minimální převýšení na většině trasy. Zatímco na klasickém kole vás může odradit 370 kilometrů české části, elektromotor zvládne vzdálenost s přehledem — a moderní e-biky s dojezdem přes 100 kilometrů na jedno nabití vám umožní pohodlně zvládnout i celou etapu z Hradce Králové do Mělníka bez hledání zásuvky. Většina certifikovaných ubytování podél trasy navíc nabízí možnost dobití baterie přes noc a cykloprůvodce z roku 2026 uvádí i síť veřejných nabíjecích stanic, která se na Labské stezce postupně rozšiřuje.
Elektrokolo také pomáhá překlenout právě ty nejhorší úseky. Když narazíte na vytahané stoupání po rozbité okresce mezi Kolínem a Nymburkem, elektrická asistence znamená, že vás neodradí ani provoz, ani terén. A v krkonošském úvodu, kde se střídají lesní cesty s prudšími sjezdy, oceníte jak příkon motoru, tak moderní brzdy — zejména pokud máte e-bike vybavený systémem ABS, jako je Bosch eBike ABS Pro, který už proniká i do segmentu trekových elektrokol.
Co čeká Labskou stezku dál
Dobrou zprávou je, že se věci hýbou. Ústecký kraj v posledních letech ukázal, že systematická výstavba funguje — z roztříštěné sítě cyklotras se stala souvislá a bezpečná cyklostezka evropské úrovně. Středočeský kraj má v plánu investovat do Labské stezky v rámci příštího programového období, byť konkrétní milníky zatím nejsou stanoveny. Královéhradecký kraj úspěšně rozšířil měření návštěvnosti a na základě dat chystá prioritizaci chybějících úseků. A co je nejdůležitější: veřejný tlak roste. Každý článek, který na problém upozorní — včetně zmíněné analýzy z Deníku.cz — zvyšuje šanci, že politici začnou jednat.
Pro srovnání: když Němci v 90. letech rozjížděli svou část Labské stezky, začínali na podobné úrovni. Dnes je Elberadweg páteří německé cykloturistiky s ročním obratem v řádu stovek milionů eur. Česko má potenciál udělat totéž — přírodní krásy Polabí, historická města jako Litoměřice, Terezín nebo Kuks, a především obrovský zájem cyklistů, to vše mluví ve prospěch investic. Otázkou zůstává, zda politická vůle dorazí dřív, než nás němečtí cyklisté definitivně odepíšou ze svých itinerářů.
Praktické tipy pro e-bikery na Labské stezce
Pokud se na Labskou stezku chystáte, přinášíme několik ověřených rad, které vám ušetří nervy:
1. Plánujte etapy chytře. Úsek Ústí nad Labem – Děčín – Dolní Žleb (přibližně 40 km) je ukázkový a zvládnou ho i děti. Naopak úsek mezi Pardubicemi a Kolínem doporučujeme jen zkušeným jezdcům — připravte se na sdílení vozovky. Ideální startovní bod pro e-bike je Hradec Králové, odkud pojedete převážně po rovině až do Mělníka.
2. Nabíjení řešte předem. Na oficiálním webu labska-stezka.cz najdete mapu s certifikovanými ubytováními, z nichž většina umožňuje uložení a nabití elektrokola. Ve větších městech (Hradec Králové, Pardubice, Ústí nad Labem, Děčín) jsou k dispozici i veřejné nabíjecí stanice.
3. Používejte kvalitní mapu nebo GPS. Značení na české straně je nekonzistentní. Spolehněte se na oficiální trasu v aplikaci Mapy.cz, která je pro Labskou stezku nejpodrobnější. Alternativně si stáhněte GPX trasu z oficiálního webu.
4. Nezapomeňte na přívoz. Na hranicích v Dolním Žlebu vás čeká sezónní přívoz do Hřenska, odkud pokračuje německá část stezky. Ověřte si předem jeho provozní dobu na webu cyklostezkalabe.cz.
Dá se Labská stezka projet celá na elektrokole bez nabíjení „za jízdy"?
Většina moderních elektrokol s baterií 625 Wh a vyšší zvládne 80–120 km v režimu Eco nebo Tour, což odpovídá průměrné denní etapě na Labské stezce. Na celou trasu ale jedno nabití nestačí — počítejte s dobíjením každý večer. Síť nabíjecích stanic se rozšiřuje a většina ubytování podél trasy nabízí možnost dobití přes noc.
Který úsek Labské stezky je pro elektrokolo nejvhodnější a kde hrozí největší problémy?
Nejlépe hodnocený úsek vede Ústeckým krajem — z Litoměřic přes Portu Bohemiku do Děčína a dál k německé hranici. Je zde souvislý asfalt, minimum aut a dechberoucí scenérie Labského kaňonu. Naopak nejproblematičtější je středočeský úsek mezi Kolínem a Nymburkem, kde trasa místy vede po okresních silnicích bez krajnice a značení je nepřehledné. Doporučujeme tomuto úseku věnovat zvýšenou pozornost, případně ho projet brzy ráno, kdy je minimální provoz.
Proč se říká, že česká část Labské stezky je „ostuda"?
Označení pochází z analýzy Deníku.cz, která srovnávala kvalitu infrastruktury na obou stranách hranice. Zatímco německý Elberadweg je ukázkovou cyklostezkou s profesionálním zázemím, na české straně dodnes existují úseky vedené po frekventovaných silnicích, chybí souvislé značení a kvalita povrchu je místy žalostná. Rozdíl je patrný doslova na každém kilometru — a právě tento kontrast bije do očí zejména zahraničním návštěvníkům, kteří přijíždějí z Německa a očekávají stejný standard. Situace se ale postupně zlepšuje: Ústecký kraj je toho důkazem.
Labská stezka má nakročeno stát se tím, čím už dávno měla být — chloubou české cyklistiky a magnetem pro tisíce e-bikerů z celé Evropy. Zatím to ale platí jen pro některé úseky. A dokud se nepodaří sjednotit kvalitu napříč kraji, bude nálepka „ostuda" bohužel na místě. Tak si to naplánujte chytře — a užijte si alespoň tu část, která už dnes patří k evropské špičce.
