Spojení západního pohraničí: Kudy nová magistrála povede?
Páteřní trasa protne hned několik turisticky i dopravně významných spádových oblastí jihozápadní části Plzeňského kraje. Podle informací, které zveřejnila ČTK, schválilo krajské vedení zadání vyhledávací studie. Ta přesně vymezí koridor mezi Borem a Sušicí.
Trasa má vést přes Hostouň, Poběžovice, Domažlice, Kdyni, Klatovy, Běšiny a Velhartice. Výsledná délka se bude pohybovat mezi 120 a 130 kilometry v závislosti na tom, jak se podaří využít stávající polní a lesní cesty a kde bude nutné vybudovat zcela nové úseky. Zpracování studie za 420 tisíc korun svěřil kraj plzeňské projekční kanceláři IKA FINAL, hotová má být na jaře roku 2027.
Jak uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek, smyslem studie je předejít zdlouhavým debatám bez reálného výsledku: „Je třeba jasně říct, kudy povede. Nejhorší je, že se udělá pět variant a pak se dlouho diskutuje, která je nejlepší, a nakonec obce neudělají žádnou.“ Součástí zadání je proto přímé projednání trasy se všemi dotčenými městy a obcemi.
Důraz na bezpečnost a mírný profil: Výhoda nejen pro elektrokola
Zásadní změnou oproti současnému stavu má být snížení kontaktu cyklistů s motorovou dopravou. Kraj dlouhodobě prosazuje budování tras podél silnic první třídy a preferuje co nejméně kopcovitý profil. Cílem je odvést cyklisty z frekventovaných vozovek a nabídnout jim přímou, pohodlnou spojnici mezi městy a obcemi pro cesty do zaměstnání, do škol i za službami.
Mírnější sklon a plynulé vedení trasy ocení také majitelé elektrokol. Zvlněná krajina Chodska a předhůří Šumavy dosud vyžadovala buď značnou fyzickou kondici, nebo velkou kapacitu akumulátoru. Díky novým propojkám a rovinatějšímu trasování údolími ušetří jezdci podstatnou část energie, což výrazně usnadní plánování celodenních i vícedenních etap. Pokud vás zajímají další hotové i plánované úseky v českých regionech, navštivte naši sekci cyklostezek a tras.
Při plánování etap dlouhých přes 60 kilometrů v členitém terénu zůstává klíčová dostupnost napájení. Síť v regionu postupně doplňují veřejné stanice u informačních center a restaurací, jejichž přehled evidujeme v sekci nabíjecích stanic. Pro návštěvníky, kteří přijíždějí bez vlastního vybavení, funguje zázemí například na železnorudské straně pohoří, kde působí specializované půjčovny e-biků evidované v našem seznamu půjčoven elektrokol.
Napojení na národní i mezinárodní koridory
Nová linie nepředstavuje izolovaný lokální úsek, ale chybějící mezičlánek krajské i celostátní koncepce. Kraj koncipuje svou cyklistickou síť jako pomyslnou hvězdici vycházející z Plzně, kterou postupně propojuje po obvodu. Připravovaný tah Bor–Sušice představuje právě tento obvodový prstenec na západě a jihozápadě.
Trasa strategicky naváže na existující dálkové linie:
- V Boru u Tachova: napojení na národní cyklotrasu číslo 9, která směřuje přes Planou dál na Cheb a k německým hranicím.
- V Sušici: přímé napojení na oblíbenou Otavskou cyklotrasu číslo 12, jež sleduje tok Otavy a spojuje Plzeňský kraj s Jihočeským krajem.
Cyklisté, kteří se dnes chtějí dostat z Boru do Sušice mimo hlavní tahy, musí volit komplikované objížďky. Z Boru do Domažlic se dnes jezdí přes Stráž, Vidice, Hostouň a Poběžovice, z Domažlic do Klatov přes Kdyni a Janovice nad Úhlavou a dále do Sušice buď přes Obytce a Kolinec, nebo přes Běšiny a Velhartice. Náročná horská alternativa vede přes Přimdu po magistrále Českého lesa do Železné Rudy a následně přes Prášily a Hartmanice do Sušice. Nová trasa nabídne ucelenou a přehlednou alternativu v podhůří.
Financování: Od krajské studie k evropským fondům
Vypracováním studie proces teprve začíná, klíčová bude následná projektová příprava a samotná výstavba v režii jednotlivých samospráv. Plzeňský kraj každoročně rozděluje obcím na cyklistické projekty a novou infrastrukturu 70 až 80 milionů korun a podle Pavla Čížka hodlá v této dotační podpoře pokračovat i v dalších letech. Kraj obvykle uhradí vyhledávací studii a projektovou dokumentaci, stavbu pak realizují samotné obce s využitím krajských i národních dotačních titulů.
Významnou roli při financování cyklodopravních staveb v Česku hrají také evropské fondy prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jehož výzvy administruje Centrum pro regionální rozvoj ČR. Právě z těchto zdrojů mohou dotčené obce čerpat většinu způsobilých výdajů na samostatné stezky oddělené od automobilového provozu.
Kdy bude dálková trasa Bor–Sušice kompletně průjezdná?
Vyhledávací studie bude hotová na jaře 2027. Následovat bude projektová příprava, povolovací řízení a postupná výstavba po jednotlivých úsecích v režii měst a obcí. Celý koridor bude vznikat po etapách v průběhu několika následujících let.
Bude trasa vhodná pro rekreační jezdce a rodiny s dětmi?
Ano, hlavní prioritou zadání je volba co nejmírnějšího výškového profilu a bezpečné vedení mimo frekventované automobilové komunikace, což je ideální pro běžné cykloturisty i rodiny s dětmi na elektrokolech.