Nové cyklostezky v Česku 2026: Jizera, Brno i Praha se rozjíždí
Greenway Jizera: spojnice roste úsek po úseku
Podél řeky Jizery se rodí jedna z nejambicióznějších cyklistických tras v Česku. Greenway Jizera propojuje Liberecký kraj se Středočeským krajem a cílem je nepřerušená cyklistická cesta od Turnova přes Mladou Boleslav až k ústí Jizery do Labe.
Klíčový úsek pro rok 2026 a 2027 je 5kilometrový segment Bakov nad Jizerou – Kosmonosy – Mladá Boleslav. Náklady dosahují 99 milionů korun — Středočeský kraj zajistí výstavbu a následnou údržbu, jednotlivé obce poskytnou pozemky. Navazuje přitom na síť úseků, které jsou již hotové: Turnov, Semily, Malá Skála, Přepeře nebo Mnichovo Hradiště mají svou část Greenway za sebou.
Souběžně s tím Liberecký kraj na jaře 2025 zahájil výstavbu úseku Přepeře–Všeň–Příšovice o délce 4,36 km. Investice: přibližně 26 milionů korun, dokončení se očekává v průběhu roku 2026. Podle informací ze mnichovohradistsko.cz a iRozhlas.cz tak vzniká jeden z nejlépe propojených koridorů ve středních Čechách.
Pro cyklisty na elektrokolech je Greenway Jizera ideální trasa: relativně rovný terén podél řeky, minimální výškové převýšení a stále se prodlužující bezpečná infrastruktura. Mladá Boleslav jako jedno z center automobilového průmyslu tak paradoxně získává jednu z nejlépe vybavených cyklistických tras v zemi.
Brno: metropolitní oblast investuje přes 123 milionů korun
Jihomoravská metropole se v roce 2026 stává jedním z nejvýznamnějších tahounů cyklistické infrastruktury v Česku. Brněnská metropolitní oblast schválila hned několik projektů financovaných z ITI fondů — Integrovaných územních investic EU.
Tři projekty s celkovými náklady přesahujícími 123 milionů korun mění tvář cyklistického Brna:
- Královo Pole — 1,5 km nové cyklistické cesty vedoucí z ulice U Červeného mlýna na Myslínovu. Investice 21,8 milionu korun, dokončení se plánuje na podzim 2026. Trasa strategicky propojuje obchodní centrum s rekonstruovaným nádražím Královo Pole.
- Ivančice — Podchod pod silnicí II/152 za 51,1 milionu korun. Řeší jedno z nejnebezpečnějších míst pro cyklisty v okolí Brna.
- Bílovice nad Svitavou — Bezpečná trasa podél řeky Svitavy za dalších 51,1 milionu korun. Navazuje na oblíbenou rekreační zónu severně od Brna.
K tomu přibývá ještě jeden výrazný projekt přímo v Brně: nová cyklostezka k přehradě vedoucí z Komína přes Žabovřesky po Obvodové ulici. Délka 870 metrů, náklady 18,8 milionu korun, plánované otevření v roce 2026. Brněnská přehrada patří k nejnavštěvovanějším rekreačním místům v celém regionu — a dosud tam cyklisté neměli bezpečnou cestu. Podrobnosti přináší stisk.online a mestemnakole.cz.
Pro elektrokola je brněnský rozvoj infrastruktury mimořádně důležitý: město s výrazným výškovým profilem bylo dosud pro e-bikery přívětivé technicky (motor pomohl do kopce), ale logisticky frustrující — bezpečné trasy chyběly. To se mění.
Praha: Dvorecký most jako průlomové spojení
Pražská cyklistická infrastruktura roste pomaleji než v jiných evropských metropolích, ale rok 2026 přináší jednu výjimečnou novinku: otevření Dvoreckého mostu.
Most, jehož výstavba trvala několik let, poprvé propojí cyklostezky A1 a A2 — tedy trasy na levém a pravém břehu Vltavy. Kombinovaná stezka má šířku 5 metrů, což umožňuje bezpečný souběh cyklistů i chodců. Pokud se otevření podaří na jaře 2026, jak bylo plánováno, jde o nejvýznamnější cyklistickou novinku v Praze za posledních několik let.
Souběžně probíhá rekonstrukce 400metrového úseku cyklostezky A2 v Podolí, která rovněž směřuje k dokončení na jaře 2026. Tato část trasy trpěla povrchovou degradací a zúžením — nový povrch výrazně zlepší komfort zejména na elektrokolech s pevným odpružením.
Přesto Praha zaostává. Podle dat mestemnakole.cz přidalo hlavní město v celém roce 2025 pouhé 4 km nových stezek a 1,1 km vyhrazených cyklopruhů — bez jediného nového chráněného cykloinfrastrukturního prvku v centru. Tempo není adekvátní tomu, co Praha potřebuje, pokud chce být srovnatelná s Vídní, Berlínem nebo Kodaní.
Co to znamená pro elektrokola v roce 2026
Elektrokola a kvalitní cyklistická infrastruktura se navzájem zesilují. Čím lepší stezky, tím víc lidí si pořídí e-bike. Čím víc e-bikistů na stezce, tím silnější tlak na politiky, aby investovali víc. Tento cyklus — tentokrát pozitivní — začíná být v Česku viditelný.
Greenway Jizera nabídne v roce 2026 nepřerušenou bezpečnou trasu vhodnou i pro rodiny s dětmi na elektrokolech. Brno systematicky záplatuje mezery v síti, které dosud odrazovaly začátečníky. Praha sice stále pokulhává, ale Dvorecký most je symbolicky i funkčně zásadní.
Pro e-bikery to konkrétně znamená:
- Delší výlety bez adrenalinového stresu ze setkání s auty na silnici
- Propojené trasy, kde lze kombinovat vlak + e-bike bez nebezpečných mezer v síti
- Rodinná cyklistika na elektrokolech přestává být výsadou měst s dobrou infrastrukturou
- Obchodní centra, nádraží, přehrady — klíčové destinace se stávají dostupné bezpečnou cestou
Celkové investice do cyklistické infrastruktury v Česku v roce 2026 dosahují stovek milionů korun. Není to zázrak, ale je to začátek. A elektrokola jsou připravena každý nový kilometr stezky využít naplno.
Kdy bude Greenway Jizera hotová jako celistvá trasa?
Greenway Jizera se buduje postupně úsek po úseku. V roce 2026–2027 se dokončuje klíčový segment Bakov nad Jizerou – Mladá Boleslav (5 km, 99 mil. Kč) a úsek Přepeře–Příšovice (4,36 km). Trasa od Turnova přes Mladou Boleslav k ústí Jizery do Labe zatím nemá stanovený konkrétní termín celkového dokončení — závisí na dalším financování ze strany krajů a obcí.
Jsou nové cyklostezky vhodné pro nákladnější kola s těžšími bateriemi, jako jsou cargo e-biky?
Většina nově budovaných stezek splňuje standardy pro šířku 2,5–3 m a pevný povrch (asfalt nebo zpevněná dlažba), takže cargo e-biky na nich bez problémů jedou. Podchody (například v Ivančicích) jsou projektovány s ohledem na standardní cyklistickou dopravu včetně širších kol. Specifické parametry jednotlivých staveb lze ověřit u příslušných krajských úřadů.
Může běžný cyklista ovlivnit, kde nová cyklostezka vznikne?
Ano — a čím dřív, tím lépe. Většina měst a krajů provozuje online mapy podnětů nebo participativní platformy (např. Brno nebo Praha mají vlastní systémy zpětné vazby). Podněty lze podávat také přes místní zastupitele nebo spolky jako AutoMat (Praha) a Oživení Brna. Petice a účast na veřejných projednáních územních plánů mají prokazatelný vliv na priority investic.
