Osm z devíti zraněných bez helmy: Watertown spouští kampaň za bezpečnost elektrokol. Data varují i Česko

Data, která berou dech

Watertown, zhruba sedmadvacetitisícové město na severu státu New York, se stal dějištěm znepokojivého trendu. Traumatologické oddělení nemocnice Samaritan Health vytáhlo data od 1. ledna do 31. prosince 2025 a zjistilo devět nehod elektrokol. Osm z devíti zraněných nemělo na hlavě přilbu. Jeden z jezdců nehodu nepřežil.

„Elektrokola pro nás byla vždy tématem — nejen ve Watertownu, ale prakticky v celém státě New York,“ uvedl Joseph Bova, koordinátor prevence úrazů v Samaritan Health, během vystoupení na stanici WWNY 7News.

Statistika je o to děsivější, že mluvíme o pouhých devíti případech za celý rok — nejde o stovky anonymních čísel, ale o konkrétní lidi, jejichž rozhodnutí nenasadit si helmu mělo fatální následky. Kdyby helmu mělo všech devět, je vysoce pravděpodobné, že by vážných zranění bylo výrazně méně.

Rychlost jako tichý zabiják

Kromě absence přileb odhalila data ještě jeden alarmující rozměr. Elektrokola by podle předpisů neměla překračovat rychlost 32 km/h (20 mph), realita v ulicích Watertownu však byla jiná — jezdci se běžně pohybovali v rychlostech mezi 48 a 64 km/h, tedy na úrovni, kde už i pád v helmě může znamenat devastující následky.

Tato čísla nejsou náhoda. Trh s tuningovými kity a nelegálními úpravami, které odblokovávají omezovač rychlosti, kvete na obou stranách Atlantiku. Z elektrokola se tak stává stroj, na který jeho jezdec není připraven — ani fyzicky, ani výbavou.

Edukace, nebo pokuta? Watertown zkouší obojí

Watertownská policie spustila v ulicích cílené kontroly v různých denních dobách. „Naší prioritou je bezpečnost. Chceme, aby lidé rozuměli pravidlům,“ vysvětlil policejní důstojník Shane Ryan. Město vsadilo na kombinaci osvěty a represe — vedle vzdělávacích akcí padají i pokuty.

Problém podle policie nespočívá jen v jezdcích samotných. „Mnoho lidí nerozumí pravidlům silničního provozu pro elektrokola — a to platí jak pro jejich majitele, tak pro motoristy,“ dodal Ryan. Právě nepochopení ze strany řidičů aut je podle něj častým spouštěčem nebezpečných situací.

Obyvatelé Watertownu mohou psát dotazy na e-mail policie nebo volat na nonstop linku. Kampaň je postavena na jednoduché premise: než někdo zemře znovu, musí se něco změnit.

Co to znamená pro Česko? Víc, než si myslíte

Česká republika má sice odlišnou legislativu — standardní elektrokola (pedelecy) jsou omezena na 25 km/h asistence, rychlejší speed pedelecy do 45 km/h vyžadují přilbu, pojištění i registraci —, ale problém s helmami a tuningem je prakticky totožný.

V Česku platí povinnost nosit helmu pouze pro cyklisty do 18 let. Dospělí na standardním elektrokole ji mít nemusí — a mnozí ji nenosí. Přesná data o nehodách elektrokol v ČR nejsou centrálně dostupná v takové granularitě jako z Watertownu, ale zkušenosti záchranářů a lékařů z traumacenter hovoří jasně: nepřilba je faktor, který z lehkého úrazu dělá těžký.

Tuning je pak bolavým místem i tady. Stačí pár kliknutí na internetu a z běžného elektrokola s asistenčním limitem 25 km/h se stává stroj, který bez šlapání letí přes 40 km/h. „Vidíme to denně — elektrokola, která se pohybují rychlostí malého motocyklu, ale jejich jezdci nemají ani helmu, natož vhodné oblečení nebo znalosti,“ popisuje situaci v českých městech nejmenovaný dopravní policista, se kterým redakce e-biker.cz hovořila.

Ponaučení, které nic nestojí

Watertownská čísla jsou mementem, které přesahuje hranice jednoho amerického města. Devět nehod, osmkrát bez helmy, jeden mrtvý — to nejsou čísla, ze kterých by měl kdokoli vyvozovat, že „u nás se to stát nemůže“. Právě naopak.

Česká města, kraje ani stát zatím podobné cílené kampaně nespouštějí. Existují dílčí iniciativy jako BESIP nebo akce městských policií, ale systematická osvěta zaměřená specificky na jezdce elektrokol chybí. Přitom stačí málo — helma, respektování rychlostních limitů a základní povědomí o pravidlech silničního provozu.

Watertown zatím neoznámil, jak dlouho bude kampaň trvat ani jaké konkrétní výsledky očekává. Jedno je ale jisté — devět nehod a jedna smrt jsou pro sedmadvacetitisícové město dostatečným důvodem jednat. Kolik nehod musí nasbírat česká města, než se dočkáme podobné iniciativy i tady?