Praha mění pravidla hry: 137 milionů na cyklostezky, první červený cyklopruh a trasa A7 po patnácti letech

Patnáct let příprav, konečně výsledek: Trasa A7 se otevírá

Jsou projekty, u nichž se zdá, že Praha zkrátka nemá vůli věc dotáhnout. Trasa A7 je jedním z nejbolestivějších příkladů. Spojení Kačerova s cyklohubem U Labutě v Krči — pouhých 900 metrů — bylo v přípravě přes patnáct let. Letos se konečně staví.

Pro pražské cyklisty i e-bikery je to víc než jen kus asfaltu. Jde o chybějící článek sítě, kvůli němuž byla cesta ze severních čtvrtí do rekreačních oblastí Prahy 4 buď zbytečně komplikovaná, nebo vedla po rušných silnicích. Podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba půjdou letošní finance „především na realizaci několika důležitých projektů v rámci nadřazených cyklotras A1 až A9".

První červený cyklopruh: Praha se konečně učí od Dánska

Nejviditelnější novinkou letošního roku je stavba, která na podzim 2027 změní Vaníčkovu ulici ve stoupání na Strahov. V rámci prodloužení tramvajové trati vznikne na 470 metrech fyzicky oddělený cyklopruh — červený, s asfaltovým povrchem s pigmentovaným nátěrem, oddělený od silnice i chodníku obrubníky.

Je to přesně ten typ infrastruktury, který jezdci na elektrokolech znají z Nizozemska nebo Dánska a po němž v Česku volali roky. Pruh bude mít šířku 1,75 metru a povede po levé straně stoupání na Strahov, v rámci trasy A142 spojující Malostranu, Strahov a Prahu 5.

Praha se o podobný experiment pokoušela i dříve — na Petřinách a Střešovické ulici v Praze 6 byl plánován test s plastovými sloupky. Projekt ale v lednu 2026 padl: bezpečnostní analýza ukázala, že cyklisté ve sjezdu dosahují rychlostí blízkých 55 km/h, a fyzické sloupky by se v takovém místě staly smrtelnou hrozbou místo ochrany. Zkušenost ukázala, že fyzická ochrana cyklopruhů vyžaduje pečlivý výběr lokality — a Vaníčkova ulice s mírným stoupáním je pro tento záměr ideální.

Pro e-bikery to znamená: Jízda do kopce na Strahov s elektroasistencí bude mít od podzimu 2027 vlastní pruh. Konec dohadování s autobusy a hledání skulin v provozu.

Vltavská cyklostezka A1: Kilometr po kilometru

Páteřní cyklostezka podél levého břehu Vltavy se letos rozrůstá hned na dvou místech. V Holešovicích byl otevřen 700metrový úsek v parku U Vody, který propojuje síť s Trojským mostem. Na Praze 5 zároveň probíhá výstavba 1 700metrového úseku mezi vyšehradským železničním mostem a novým Dvoreckým mostem — ten byl slavnostně otevřen v dubnu letošního roku.

Dokončení tohoto úseku uzavře dlouholeté mezery na jedné z nejfrekventovanějších cyklistických tepen v Česku. Pro cyklisty a e-bikery, kteří denně pendlují mezi Smíchovem, Modřany a centrem, to znamená konec odbočování na rušnou silnici.

Paralelně probíhají úpravy na pravém břehu — na Podolském nábřeží se modernizuje 800metrový úsek trasy A2 mezi Dvoreckým mostem a čerpací stanicí. I tady platí logika postupného uzavírání děr, která v minulosti dělala z jízdy podél Vltavy loterii.

496 milionů z národního fondu: Praha není sama

Pražské investice přitom nejsou ojedinělé. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) schválil 21. dubna 2026 příspěvky na celkem 58 cykloprojektů po celé České republice, celková výše podpory se blíží 496 milionům korun. Fond financuje projekty až do výše 80–90 % způsobilých nákladů, přičemž minimální příspěvek je 1 milion korun.

Mezi podpořenými projekty jsou například:

• Bory–Vídeň (Žďársko) — přibližně 4 km nové stezky za více než 12 milionů korun, výstavba startuje nejpozději v červenci 2026
• Čechovice–Seloutky (Prostějovsko) — 3 km stezky za 13,5 milionu korun, slavnostní otevření proběhlo 12. května 2026 po deseti letech příprav
• Štěměchy–Předín (Třebíčsko) — 1,7 km za 11 milionů korun, stavba začne v létě, cíl je podzim 2026

Cyklostezka mezi Čechovicemi a Seloutky je dobrým příkladem toho, jak národní dotace dokáže proměnit desetiletý papírový záměr v realitu: vesničané a školáci přestali riskovat na frekventované silnici, obec přispěla minimem vlastních prostředků a SFDI zaplatil zbytek.

Kde se naopak čeká: Vršovická drážní promenáda

Ne všechno jde podle plánu. Vršovická drážní promenáda — plánovaná cyklostezka a pěší promenáda na místě starého dvojkolejného železničního koridoru v Praze 10 — je znovu na seznamu projektů čekajících na lepší časy. Praha, Správa železnic a Praha 10 sice v říjnu 2025 podepsaly memorandum o spolupráci, ale výběr zhotovitele dokumentace teprve probíhá. Zahájení stavby před rokem 2027 je nepravděpodobné.

Promenáda přitom mohla být hotová už v roce 2023 nebo 2024. Územní povolení bylo v ohrožení, zachránilo se v lednu 2025. Pro cyklisty v Praze 10 to znamená další roky čekání na bezpečné propojení Zahradního Města s Vršovicemi.

Praha 137 milionů: Na co konkrétně jdou?

Celková částka 137 milionů korun zní impozantně, ale v kontextu pražské infrastruktury jde o relativně skromnou sumu. Praha má síť cyklistických tras v délce stovek kilometrů a každoroční investice zhruba 130 milionů pokrývají výstavbu jen několika kilometrů nových úseků a údržbu stávajícího stavu. Přesto jde o trend správným směrem.

Letošní projekty zahrnují mimo jiné:

• Opravu 2 km trasy A431 (Kbely–Hutě) a 1 km prodloužení trasy A294 v Praze 19
• Dokončení trasy A8 u Českobrodské ulice v Praze 14
• Novou cyklostezku z Uhříněvse do Měcholup v Praze 22

Jde o mozaiku drobných, ale důležitých propojení — přesně ten typ investic, který z fragmentované sítě postupně dělá funkční celek. Pro e-bikery, kteří dojíždějí do práce nebo jedou s dětmi do školy, je každý nový kilometr bez aut konkrétním zlepšením jejich každodenního života.

Co to znamená pro elektrokolo v Praze?

Praha 2026 nabízí e-bikerům jasný vzkaz: investice rostou, infrastruktura se postupně zlepšuje, ale velké projekty trvají déle, než by měly. Jestli jezdíte na elektrokole a uvažujete o přesunu na kolo jako hlavní dopravní prostředek, situace se zlepšuje — letos konkrétně podél Vltavy, v Holešovicích, na Kačerově a od roku 2027 i na Strahově.

Vršovická promenáda a další projekty připomínají, že trpělivost je v pražské cykloinfrastruktuře stále nutnou podmínkou. Ale 137 milionů korun a 496 milionů ze SFDI pro celé Česko ukazují, že cyklostezky přestávají být okrajovou položkou rozpočtů a stávají se součástí vážně míněné dopravní politiky.