300 metrů naděje — a pak pole
Nová stezka pro pěší a cyklisty vznikla podél ulice K Cihelně, o čemž jako první informoval magazín Městem na kole, na jihovýchodním okraji Satalic. Asfaltový povrch, šířka dva metry — na první pohled vše, co si cyklista může přát. Jenže realita je ke zdejším jezdcům nemilosrdná. Po přibližně 300 metrech asfalt končí a před vámi se otevře pole. Žádné napojení na další zpevněnou infrastrukturu, žádná značka, která by vás navedla dál.
První etapa přišla městskou část na 2,54 milionu korun bez DPH a zhotovila ji společnost WALCO, jak informoval oficiální web městské části. Peníze šly z vlastního rozpočtu Satalic poté, co hlavní město Praha odmítlo financovat celou stavbu. Výsledkem je torzo — stezka, která na západním konci logicky navazuje na stávající uliční síť, ale na východním konci se rozplývá v neurčitu. „Na pokračování stezky se již pracuje alespoň projektově,“ uvedla letos na jaře starostka Satalic s tím, že městská část obdržela projektovou dokumentaci pro propojení Satalic a Horních Počernic v extravilánu.
Proč by to mělo zajímat právě e-bikery
Elektrokola změnila pravidla hry. Umožňují pohodlně dojíždět i z okrajových částí metropole, kam by se „analogový“ cyklista vypravil jen s velkým sebezapřením. Satalice, Horní Počernice, ale i Kbely nebo Čakovice — to jsou lokality, odkud e-bike představuje reálnou alternativu k automobilu. Jenže k tomu potřebujete bezpečnou a souvislou trasu.
Současný stav je absurdní. Pokud vyrazíte z centra Satalic po nové stezce směrem na východ, po třech stech metrech vám nezbývá než sesednout, nebo pokračovat po vyšlapané pěšině do lesoparku. Na elektrokole sice terénem projedete, ale rozhodně to není komfort, který byste od investice za dva a půl milionu očekávali. Pro běžného dojíždějícího e-bikera je to zkrátka nepoužitelné.
Velké plány, prázdná kasa
A přitom vize existuje. Nová cyklostezka A266 je součástí daleko ambicióznější koncepce — má se napojit na cyklostezku A50 (podchod Stoliňská), cyklostezku A9 a plánovanou lávku s cyklostezkou přes dálnici D10. Trasa má vést podél ulice K Tabulce, dále mezi průmyslovými areály a dálnicí, a po překonání ulice Bystrá novým přechodem se napojit na chodník v ulici Do Čertous v Horních Počernicích.
Problém je jediný: druhou etapu má platit hlavní město Praha, které zatím žádné peníze neuvolnilo. Termín výstavby je neznámý. Informační tabule na dokončeném úseku sice slibují, že druhou etapu „realizuje hl. m. Praha“, ale bez finančního krytí jde o prázdná slova. A to v době, kdy magistrát v roce 2025 utratil za cyklistickou infrastrukturu v celé metropoli jen zlomek toho, co v letech 2021–2023.
Severovýchodní cyklomagistrála: Deset let na papíře
Satalická stezka je drobným dílkem mnohem větší skládačky — Severovýchodní cyklomagistrály. Ta má v budoucnu propojit Palmovku přes Hloubětín, Kbely, Satalice a Horní Počernice až do Středočeského kraje. Myšlenka vznikla před lety z iniciativy městských částí na severovýchodě Prahy, které podepsaly memorandum a zahájily projektovou přípravu.
Jenže realita je tristní. Zatímco některé úseky už stojí — například spojení Hloubětína se Kbely z roku 2019, či nová stezka v krajinném parku Havraňák mezi Kbely, Čakovicemi a Letňany — jiné části deset let čekají na realizaci. A právě úsek Satalice–Horní Počernice je jedním z posledních chybějících článků. Bez něj celá magistrála ztrácí smysl.
Elektrokolo jako test trpělivosti
Příběh satalické stezky není ojedinělý. Rok 2025 přinesl v Praze jen jednotky kilometrů nových stezek a tempo rozvoje cyklistické infrastruktury zůstává hluboko za očekáváním i evropskými standardy. V širším centru metropole dokonce nevznikla ani jedna chráněná cyklostezka.
Pro majitele elektrokol, kteří do svého stroje investovali desítky, někdy i stovky tisíc korun, je to frustrující zkušenost. Máte technologii, která vás doveze kamkoliv — jenže nemáte kudy jet. Tři sta metrů kvalitního asfaltu uprostřed pole je symbolickým obrazem celé pražské cyklopolitiky: dobrý záměr, slušné provedení, ale nulová návaznost. A tak zatímco developeři na okraji Prahy staví nové bytové komplexy a tisíce lidí hledají alternativu k ucpaným silnicím, cyklistická infrastruktura se plouží tempem, které neodpovídá potřebám 21. století.
Pokud Praha myslí elektromobilitu vážně — a elektrokola jsou její nedílnou součástí — musí začít stavět souvislé trasy, ne jen izolované úseky bez začátku a konce. Jinak zůstanou Satalice i další okrajové čtvrti odříznuté od zbytku města a z e-biku se stane drahá hračka, kterou nemáte kde využít.
Dá se po nové stezce v Satalicích projet na elektrokole až do Horních Počernic?
Zatím ne. Po 300 metrech asfalt končí v poli. Na východním konci sice navazuje vyšlapaná pěšina do lesoparku, ale oficiální propojení na zpevněnou infrastrukturu zatím neexistuje. Na elektrokole sice terénem projedete, ale pohodlná a bezpečná trasa to rozhodně není.
Kdo zaplatí dostavbu cyklostezky a kdy bude hotová?
Druhou etapu má podle projektu financovat hlavní město Praha, které však zatím žádné prostředky neuvolnilo. Projektová dokumentace sice existuje, ale termín výstavby zůstává neznámý. Vzhledem k pomalému tempu rozvoje pražské cyklistické infrastruktury v posledních letech nelze očekávat dokončení dříve než v horizontu několika let.
Zapadá satalická stezka do nějaké širší sítě cyklotras?
Ano. Stezka A266 je součástí plánované Severovýchodní cyklomagistrály, která má propojit Palmovku přes Hloubětín, Kbely a Satalice do Horních Počernic a dále do Středočeského kraje. V budoucnu by se na ni měly napojit i cyklostezky A50 a A9 a plánovaná lávka přes dálnici D10.