Stará lávka na okraji Karviné-Louk padla při povodních. Přesně kdy — to si místní už ani přesně nepamatují, ale vědí, že to bylo před bezmála sedmdesáti lety. Od té doby řeka Olše tvoří přirozenou bariéru mezi českou Karvinnou a polským Hażlachem. Cyklisté, chodci, turisté — všichni museli objíždět. To se změní letos v červnu.
Nová lávka pro pěší a cyklisty, financovaná z evropského programu Interreg Česko–Polsko 2021–2027, je v závěrečné fázi stavby. Ocelová visutá konstrukce měří 69 metrů, je 3,5 metru široká a unese až šest tun. Na české straně ji staví město Karviná, na polské straně partner Hażlach buduje napojení, zpevněnou příjezdovou cestu a osvětlenou cyklostezku.
Sedmdesát let čekání
„Chceme, aby její jméno nevzniklo někde u stolu, ale aby vzešlo přímo od veřejnosti," řekl karvinský primátor Jan Wolf při vyhlášení veřejné soutěže o název lávky. Do hlasování, které probíhalo do 10. dubna 2026, postoupilo pět finalistů: Lávka naděje, Sousedská lávka, Lávka Olzanka, Lávka bez hranic a Lávka nad Olzou. Obyvatelé obou stran hranice mohli hlasovat přes webový formulář a sociální sítě.
Jde o víc než jen název. Jde o symbolické gesto — lávka má spojovat komunity, které spolu sousedí desítky let, ale fyzická infrastruktura jim to zatím znemožňovala. Nebo jak to vyjádřil zástupce primátora Andrzej Bizoń: „Budeme velmi rádi, když tuto lávku slavnostně otevřeme v červnu."
Cyklostezky bez hranic
Lávka není izolovaný projekt. Zapadá do širšího záměru propojit cyklistické sítě na česko-polském pomezí. Karvinská trasa Karviná–Český Těšín dostane nové napojení a cyklisté budou moci plynule pokračovat na polskou stranu, kde Hażlach vybudoval osvětlenou cyklostezku. Historicky tudy procházela turistická a pracovní cesta — nyní se z ní stane moderní cyklotrasa pro pendlery i výletníky.
Region Těšínského Slezska, který přirozeně srostl přes hranice, tak získá další kousek infrastruktury, která reflektuje realitu: lidé tu odjakživa chodili k sousedům přes řeku. A teď to opět půjde — na kole.
Projekt je součástí česko-polské přeshraniční spolupráce, která v posledních letech nabírá na intenzitě. Cyklistická infrastruktura se ukazuje jako jeden z nejefektivnějších způsobů, jak sousední komunity skutečně propojit — ne jen na papíře, ale fyzicky, každodenně.
Technická výzva: ocel nad Olší
Stavba ocelové visuté lávky nad řekou není triviální záležitost. Terén v lokalitě Karviná-Louky vyžadoval pečlivou přípravu — přípravné práce trvaly téměř dva roky, než mohla samotná stavba začít. Výsledkem je konstrukce, která musí odolávat jarním povodním, zimním mrazům i každodennímu provozu desítek cyklistů a chodců.
Šestitunová nosnost mluví jasně: lávka není jen symbolická. Je dimenzována pro reálné využití, pro nákladní kola, pro kočárky, pro lidi, kteří ji budou potřebovat každý den.
Co to znamená pro cyklisty
Pro ty, kdo projíždějí pohraničím na kole, je to konkrétní změna trasy. Dosavadní objížďka přes oficiální hraniční přechody mizí — místo ní přijde přímé propojení mezi Karvinnou-Loukami a polským Hażlachem. Výlet k sousedům se zkrátí, zpestří a zpřístupní i těm, kdo dosud nechtěli absolvovat kilometry navíc.
Lávka se otevírá s příchodem cyklistické sezóny — načasování nemohlo být lepší. Kdo plánuje letní výlet po Těšínském Slezsku, měl by ji zahrnout do trasy.
Jak se dostanu z Karviné na lávku přes Olši?
Lávka se nachází v karvinské městské části Louky, poblíž ulice Ke Hřišti. Na české straně navazuje na stávající cyklistické trasy vedoucí z centra Karviné a na trase Karviná–Český Těšín. Na polské straně pak navazuje na nově vybudovanou osvětlenou cyklostezku v obci Hażlach-Pogwizdów.
Z jakých peněz se lávka stavěla?
Projekt je financován z evropského programu Interreg Česko–Polsko 2021–2027, který podporuje přeshraniční spolupráci. Město Karviná postavilo lávku samotnou, polský partner obec Hażlach pak vybudoval na svém území příjezdovou cestu, napojení a osvětlenou cyklostezku.
Proč trvalo tak dlouho, než lávka vznikla?
Původní přemostění bylo zničeno povodněmi před přibližně 70 lety. Obnova si vyžádala složitou přípravu — od zajištění financování přes majetkoprávní vypořádání až po technický projekt ocelové visuté konstrukce. Přípravné práce trvaly téměř dva roky, samotná stavba pak začala na jaře 2025.
