Myšlenka elektrokola poháněného sluncem je nesmírně lákavá. Nejenže by to znamenalo konec starostí s hledáním zásuvky na dlouhých výletech, ale také vidinu naprosto čisté energie. Koncepty a prototypy, jako je například nizozemský projekt Solar Bike, ukazují, že to technicky možné je. Kola jsou osazena fotovoltaickými panely, které během jízdy i stání doplňují energii do baterie. Zní to skvěle, ale realita, zvláště v našich středoevropských podmínkách, naráží na tvrdé fyzikální limity.
Hlavním problémem je žalostně nízká účinnost a malá plocha, kterou kolo pro umístění panelů nabízí. I ty nejlepší komerčně dostupné panely mají účinnost kolem 20-23 %. Na plochu, kterou lze pokrýt na rámu, nosiči či speciálních přívěsech, se vejde jen omezený výkon. Za hodinu plného slunečního svitu v ideálním letním dni tak systém dokáže vyrobit energii sotva na pár kilometrů jízdy. Jakmile se objeví mraky, nebo slunce nesvítí pod optimálním úhlem, energetický zisk dramaticky klesá a stává se prakticky zanedbatelným.
Dalšími faktory jsou hmotnost a cena. Solární panely, jejich konstrukce a potřebná elektronika přidávají kolu několik kilogramů navíc. To nejen zhoršuje jízdní vlastnosti, ale také znamená, že motor musí překonávat větší zátěž, což zvyšuje spotřebu energie. Pokud tedy slunce zrovna nesvítí, vezete si s sebou v podstatě mrtvou váhu. Pořizovací cena takového řešení se navíc pohybuje v řádech desítek tisíc korun, což je investice s velmi nejistou návratností.
Znamená to tedy, že je solární dobíjení na kolech úplný nesmysl? Ne tak docela. Své opodstatnění může najít v specifických oblastech. Například u nákladních elektrokol, která mají velké plochy pro instalaci panelů a často parkují venku, může solární energie sloužit jako doplňkový zdroj pro pokrytí spotřeby při kratších pojížďkách po městě. Stejně tak pro expediční cyklisty v slunných oblastech, daleko od civilizace, může být i malý energetický zisk klíčový. Nejde však o řešení pro masové nasazení.
Pro běžného českého cyklistu zůstává solární elektrokolo prozatím spíše fascinujícím technologickým experimentem než praktickým dopravním prostředkem. Dokud nedojde k zásadnímu průlomu v účinnosti a ceně fotovoltaických článků, bude dobíjení ze zásuvky stále nesrovnatelně efektivnější a spolehlivější. Myšlenka energetické nezávislosti je krásná, ale cesta k ní je v cyklistice ještě velmi dlouhá a plná technických kompromisů.
Kolik kilometrů dojezdu získám za hodinu nabíjení na přímém slunci?
V naprosto ideálních letních podmínkách můžete očekávat zisk energie na 2 až 5 kilometrů jízdy za každou hodinu na slunci. V reálných podmínkách s proměnlivou oblačností, typických pro Česko, bude však energetický přínos často minimální.
Nezničí se solární panely při pádu nebo běžném používání kola?
Panely určené pro integraci na kola jsou navrženy tak, aby byly odolnější než klasické střešní panely. Obvykle mají ochranné vrstvy a jsou do určité míry flexibilní. Přesto představují další komponentu náchylnou k poškození, jejíž oprava nebo výměna může být velmi nákladná.
