Ilustrační foto
Zvažujete zvýšení výkonu svého elektrokola? Než se pustíte do "chipování", měli byste vědět, že pár kliknutí vás může stát nejen záruku, ale i tisíce na pokutách a náhradách škody. Odhalujeme skrytá rizika, o kterých vám prodejci neřeknou.

Elektrokola se stala fenoménem českých silnic i cyklostezek. Nabízejí skvělý způsob dopravy a rekreace, ale s jejich rostoucí popularitou se objevuje i temnější stránka – touha po vyšší rychlosti a výkonu. Řešením se zdá být takzvaný "chiptuning", tedy softwarová úprava řídící jednotky, která odstraní omezovač rychlosti nastavený na 25 km/h. Tento krok se může zdát jako nevinné vylepšení, ale ve skutečnosti jde o vstupenku do světa plného právních a bezpečnostních rizik.

Problém jménem legislativa. Standardní elektrokolo je z pohledu zákona považováno za jízdní kolo. To platí pouze tehdy, pokud jeho motor pomáhá jen do rychlosti 25 km/h a má jmenovitý výkon do 250 W. Jakmile tyto limity překročíte, vaše elektrokolo se právně mění na motorové vozidlo, konkrétně moped. A s tím přichází řada povinností: registrační značka, technický průkaz, povinné ručení a pro řidiče také helma a odpovídající řidičské oprávnění. Jízda na takovém "kole" bez splnění těchto náležitostí je nelegální a hrozí za ni citelné pokuty.

Nejde jen o pokuty od policie. Mnohem závažnější mohou být finanční dopady v případě nehody. Pokud způsobíte nehodu na upraveném elektrokole, pojišťovna bude škodu vymáhat po vás. Může se jednat o statisícové, v případě újmy na zdraví i milionové částky. Pojišťovny dnes velmi pečlivě zkoumají okolnosti nehod. Pokud zjistí, že vozidlo bylo technicky nezpůsobilé, což upravené elektrokolo bezesporu je, uplatní takzvaný regres a veškeré náklady na odškodnění bude požadovat po viníkovi, jak potvrzují i zkušenosti pojišťoven.

Bezpečnost na prvním místě. Rychlost 25 km/h nebyla zvolena náhodně. Konstrukce elektrokola, zejména brzdy a rám, je dimenzována právě na tuto zátěž. Při rychlostech okolo 50 km/h, kterých lze po tuningu snadno dosáhnout, se dramaticky prodlužuje brzdná dráha a komponenty jsou vystaveny extrémnímu namáhání, na které nebyly testovány. Riziko selhání materiálu a následného těžkého pádu je obrovské. Zapomenout nesmíte ani na okamžitou ztrátu záruky od výrobce na celé kolo, nejen na motor.

Namísto riskantního tuningu je lepší zvážit legální alternativy. Pokud toužíte po vyšší rychlosti, existuje kategorie tzv. rychlých elektrokol (S-Pedelec), která jsou z výroby konstruována pro rychlosti až 45 km/h. Tato kola jsou již z výroby homologována jako mopedy a splňují všechny zákonné požadavky. Je to sice dražší, ale především bezpečná a legální cesta, jak si užít rychlou jízdu na dvou kolech s pomocí elektřiny. Než tedy podlehnete pokušení snadného "vylepšení", zvažte všechna rizika. Zdraví a finanční stabilita za to nestojí.

Jak policie pozná, že mám upravené elektrokolo?

Policie v ČR zatím nedisponuje mobilními válcovými zkušebnami pro kola, ale při podezření, například při měření rychlosti nebo po nehodě, může kolo zabavit a nechat ho prověřit znalcem. V Německu a Rakousku jsou již mobilní kontroly běžné a je jen otázkou času, kdy se objeví i u nás.

Můžu si kolo "odemknout" jen na jízdu v terénu a na silnici ho mít v legálním režimu?

I když některé tuningové sady umožňují přepínání režimů, ze zákona se na kolo pohlíží jako na technicky způsobilé k provozu v jeho nejvýkonnějším nastavení. Samotná přítomnost úpravy, i když je zrovna neaktivní, z něj dělá nelegální vozidlo pro provoz na pozemních komunikacích.

Štítky
Autor: Daniel Česák dne