Z blátivé krajnice na bezpečný asfalt
Je polovina července 2026 a na staveništi mezi Křižanovem a železniční stanicí to hučí jako v úle. Dělníci dokončují zemní práce, hutní podkladní vrstvy a na některých úsecích už pokládají první vrstvy asfaltu. Trasa budoucí stezky je dnes viditelná na první pohled — vine se podél silnice II/360 a nabízí odpověď na otázku, kterou si místní kladli roky: kdy konečně přestaneme riskovat život při cestě na vlak?
Odpověď zní: ještě letos. Podle aktuálního harmonogramu má být stavba dokončena do konce roku 2026. Pro obyvatele Křižanova, kteří dosud museli při cestě k nádraží kličkovat po úzké krajnici frekventované silnice s kamionovou dopravou, to znamená zásadní změnu. Už žádné uhýbání před náklaďáky, žádné obavy o děti jedoucí na kole na vlak. Místo toho 1 300 metrů oddělené, bezpečné komunikace.
Šest let papírování za 11 milionů asfaltu
Málokterý cyklista si při jízdě po nové stezce uvědomí, co všechno jejímu vzniku předcházelo. V případě Křižanova to byla více než šestiletá bitva s majetkoprávními vztahy. Získat potřebné pozemky pro trasu dlouhou něco přes kilometr se ukázalo jako nečekaně složitý rébus — jednalo se s celou řadou soukromých vlastníků a teprve po vydání pravomocného stavebního povolení mohly bagry konečně vyjet do terénu.
Celková investice dosahuje přibližně 11 milionů korun bez DPH. Na první pohled se může zdát, že cena za 1,3 kilometru cyklostezky je poměrně vysoká — v přepočtu vychází zhruba 8,5 milionu na kilometr. Jenže kdo někdy sledoval vznik dopravní stavby v Česku, ví, že výkupy pozemků, projektová dokumentace, inženýrská činnost a samotné stavební práce tvoří jen viditelnou špičku ledovce. Pod hladinou zůstávají stovky hodin úřednických jednání, které cenu stavby neúprosně ženou vzhůru.
Proč je cyklostezka k nádraží chytřejší, než se zdá
Na první pohled by se mohlo zdát, že 1,3 kilometru cyklostezky k nádraží je jen malou lokální investicí. Opak je pravdou. Křižanov leží na železniční trati č. 250 spojující Brno s Havlíčkovým Brodem a dál s Prahou, a nádraží je přirozeným uzlem pro obyvatele celého okolí. Nová stezka umožní lidem dojet na vlak na kole bezpečně, kolo uzamknout v nových stojanech a pokračovat dál vlakem. Přesně tímto směrem se ubírá moderní evropská mobilita — kombinace kola a veřejné dopravy, anglicky označovaná jako bike & ride.
Pro majitele elektrokol je tato logistika obzvlášť atraktivní. Dojezd 50–150 kilometrů na jedno nabití znamená, že cesta na nádraží je pro e-bike doslova otázkou pár minut. A Vysočina, se svým mírně zvlněným profilem a hustou sítí okresních silnic, je pro elektrokola ideálním terénem. Nová cyklostezka u Křižanova tak není jen bezpečnostním opatřením — je to chybějící dílek skládačky, který propojí lokální cyklodopravu s páteřní železniční sítí.
Vysočina šlape do pedálů. Ale pomalu
Křižanov rozhodně není jediným místem na Vysočině, kde se letos staví. Jen v posledních měsících se rozběhly práce na cyklostezce Žďársko–Nové Veselí za 12 milionů, pokračuje výstavba u Jihlavy a nové úseky vznikají i v okolí Třebíče. Přesto region zaostává za průměrem — podle dat Cyklodoprava.cz má kraj Vysočina stále jednu z nejnižších hustot cyklostezek na obyvatele ze všech českých krajů.
Důvod? Rozdrobená sídelní struktura, kopcovitý terén a především chronické podfinancování cyklistické infrastruktury z krajského rozpočtu. Zatímco Středočeský kraj letos investoval do cyklostezek stovky milionů, Vysočina se musí spoléhat především na dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury a evropských fondů. Právě z těchto zdrojů je financována i křižanovská cyklostezka k nádraží.
Kolo + vlak: budoucnost, která už klepe na dveře
Koncept kombinované dopravy na kole a vlakem zažívá v Česku v posledních letech tichý, ale vytrvalý boom. České dráhy rozšiřují kapacity pro přepravu jízdních kol na regionálních spojích, zavádějí povinné rezervace pro kola na dálkových linkách a modernizují stojany na nádražích. V Křižanově na to jdou chytře — nová cyklostezka nekončí u okraje nádraží, ale přímo u nástupišť.
A čísla mluví jasně: podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2025 by až 34 % Čechů bylo ochotno častěji kombinovat kolo s vlakem, pokud by u nádraží existovalo bezpečné parkování pro kola a kvalitní příjezdová cyklostezka. Křižanov těmto číslům vychází vstříc dříve, než se trend naplno rozjede.
Co čeká cyklisty po dokončení
Kromě samotného asfaltového pásu projekt počítá i s veřejným osvětlením, dopravním značením a napojením na stávající pěší trasy v centru městyse. To znamená, že stezka bude plně funkční i v podzimních a zimních měsících, kdy se brzy stmívá — což je zásadní parametr pro každodenní dojíždění, nejen rekreační vyjížďky.
Pro majitele elektrokol přibude na nádraží také možnost dobití baterie během čekání na vlak. Zastupitelé Křižanova už naznačili, že jednají s provozovatelem sítě nabíjecích stanic o instalaci veřejné dobíječky v prostoru před nádražní budovou. Pokud se záměr podaří dotáhnout do konce, půjde o jeden z prvních takových bodů na železničních zastávkách v Kraji Vysočina.
Kdy přesně bude cyklostezka Křižanov–nádraží otevřena?
Podle harmonogramu má být stavba dokončena do konce roku 2026. Přesný termín otevření bude záviset na průběhu stavebních prací a kolaudačním řízení, ale aktuální stav naznačuje, že by cyklisté mohli stezku využívat ještě letos na podzim.
Je cyklostezka vhodná i pro elektrokola?
Ano, nová cyklostezka je budována jako standardní asfaltová komunikace se šířkou umožňující bezpečné míjení. Díky rovinatému profilu podél železniční trati je ideální i pro elektrokola všech kategorií. Na nádraží se navíc plánuje instalace nabíjecí stanice pro e-bike baterie.
Jaká byla hlavní překážka pro zahájení stavby?
Největší komplikací bylo šest let trvající majetkoprávní vypořádání. Trasa stezky prochází přes pozemky více soukromých vlastníků a získání všech potřebných souhlasů a výkupů se ukázalo jako extrémně časově náročné. Teprve po vydání pravomocného povolení mohly začít samotné stavební práce.