Z 2 na 1 506 zranění za šest let: Kalifornská studie odhaluje alarmující realitu elektrokol. Děti jsou na prvním místě

Čísla, ze kterých tuhne krev

Studie analyzovala data z celostátního kalifornského registru dopravních nehod za období 2018–2024. Výsledky jsou šokující: z celkových 4 035 nehod elektrokol a 58 332 nehod klasických jízdních kol vyplynulo, že zranění na elektrokolech jsou nejen častější, ale také závažnější. Zatímco u běžných kol tvořily středně těžké až těžké úrazy menšinu případů, u elektrokol šlo o výrazně vyšší podíl.

„Jedním z nejznepokojivějších zjištění byl nepoměrně vysoký počet zraněných dětí,“ uvedl hlavní autor studie Dr. John Austin, chirurg z UCSD School of Medicine. „Elektrokola poskytují cenné dopravní i rekreační výhody, ale jejich vyšší rychlost vytváří nárazové síly, které se blíží spíše motocyklům než jízdním kolům.“ A právě to je jádro problému.

Proč jsou děti nejohroženější skupinou?

Data hovoří jasně: 15,6 % zraněných jezdců na elektrokolech bylo ve věku 14 let a méně, zatímco u klasických kol to bylo 10,2 %. A nejde jen o počty — jde o mechanismus zranění. Lékaři z dětské nemocnice Rady Children's Hospital v San Diegu, která v roce 2025 ošetřila 446 dětských pacientů po nehodě na elektrokole (což představuje 40 % všech traumatologických aktivací nemocnice), popisují zranění jako „vysokoenergetická traumata“ — tedy taková, jaká jsou běžná při dopravních nehodách motorových vozidel, nikoliv při pádech z kola.

Příčin je podle odborníků několik. Za prvé, elektrokola v USA jsou až třikrát výkonnější než v Evropě — americké regulace povolují motory o výkonu až 750 wattů, zatímco evropská norma stanovuje maximum 250 wattů. Za druhé, americké děti mohou legálně řídit zařízení schopná jet rychlostí 32–45 km/h bez jakéhokoliv školení, licence nebo povinné helmy (ve většině států). A za třetí, nelegální úpravy dokážou výkon i rychlost znásobit — některá „elektrokola“ po tuningu dosahují rychlosti přes 80 km/h.

Evropa a Česko: Kde jsme na tom lépe — ale ne bezpečně

V porovnání s americkým „Divokým západem“ je evropská — a tedy i česká — legislativa výrazně přísnější. Elektrokola v EU spadají pod normu EN 15194, která omezuje výkon motoru na 250 wattů a asistenci maximálně do 25 km/h. Nad tuto hranici už nejde o jízdní kolo, ale o moped, který vyžaduje registraci, pojištění a — u výkonnějších kategorií — i řidičský průkaz. Děti do 15 let smějí v Česku na elektrokole jezdit pouze s doprovodem osoby starší 15 let a helma je pro ně povinná vždy.

Přesto ale ani Česká republika není imunní. S rostoucí oblibou elektrokol — jen za rok 2025 se jich v Česku prodalo přes 100 000 — přibývá i nehod. Zatímco v roce 2020 policie evidovala několik desítek nehod s účastí elektrokol, v posledních dvou letech už jde o stovky případů ročně. A stejně jako v Kalifornii mezi zraněnými přibývá dětí a teenagerů, kterým rodiče pořídili „vylepšené kolo“ bez dostatečného poučení o rizicích.

Co říkají zkušenosti z nemocnic

Dr. Romeo Ignacio Jr., traumatologický chirurg z Rady Children's Hospital, to na stránkách American College of Surgeons Bulletin shrnul jednoznačně: „Vidíme zlomeniny lebky, nitrolební krvácení, poranění vnitřních orgánů. U 85 % dětí s úrazem hlavy po nehodě na elektrokole jsme diagnostikovali zlomeninu lebky. Ani jedno z těchto dětí nemělo helmu.“ A to je druhý zásadní faktor — podle studie nosí helmu méně než pětina zraněných jezdců na elektrokolech.

Studie UCSD také odhalila, že nehody na elektrokolech se častěji stávají v bohatších komunitách — což naznačuje, že právě tam, kde si rodiny mohou dovolit dražší elektrokola, rodiče často podceňují bezpečnostní rizika. Paradox, který platí i v českých podmínkách: čím dražší a výkonnější stroj dítěti pořídíte, tím větší nebezpečí mu hrozí, pokud ho nenaučíte správně jezdit a netrváte na helmě.

Jaké změny přicházejí — a co by mělo následovat

Kalifornie už začala reagovat. Město San Diego schválilo v červenci 2026 novelu vyhlášky, která zavádí minimální věk 12 let pro jízdu na elektrokolech třídy 1 a 2, zpřísňuje povinnost helmy a umožňuje absolvovat bezpečnostní kurz místo pokuty. Na úrovni státu se projednávají tři zákony: AB 2346 omezuje rychlost jezdcům do 15 let na 24 km/h, AB 2595 dává okresům možnost stanovit minimální věk 12 let a SB 1167 zpřísňuje definici mopedů, aby nebylo možné prodávat výkonné stroje jako „elektrokola“.

Nejradikálnější krok ale udělal stát New Jersey, který v roce 2026 zrušil třístupňový systém klasifikace elektrokol a zavedl plošnou regulaci: řidičský průkaz, pojištění, registraci a minimální věk 16 let pro všechna elektrokola. To už je ale opačný extrém, který podle řady odborníků ohrožuje samotnou podstatu elektromobility jako dostupného dopravního prostředku.

Co si z toho odnést pro Česko?

Česká republika má oproti USA výhodu v podobě existující evropské legislativy. Jenže zákony jsou jen polovina úspěchu — dodržování a vymáhání pravidel je to, co ve výsledku rozhoduje o bezpečnosti. A tady máme co dohánět. Rodiče často netuší, že jejich dítě na elektrokole do 25 km/h podléhá stejným pravidlům silničního provozu jako cyklista — a že za porušení může nést odpovědnost i rodič. Stejně tak málokdo ví, že nelegální tuning elektrokola (například odblokování omezovače rychlosti) může znamenat, že stroj přestane být ze zákona jízdním kolem a stane se neregistrovaným motorovým vozidlem. Pokuta? Až 50 000 Kč, zákaz řízení a v případě nehody i trestní odpovědnost.

Odborníci z UCSD zdůrazňují, že cílem není elektrokola démonizovat — jejich přínos pro mobilitu, zdraví a životní prostředí je nesporný. „Naším cílem není odrazovat od používání elektrokol, ale zajistit, aby na nich jezdci všech věkových kategorií mohli jezdit co nejbezpečněji,“ uzavírá Dr. Austin. A to je poselství, které platí stejně v San Diegu jako v Praze, Brně nebo Ostravě.