Zemřel na elektrokole v Kalifornii: Amerika panikaří, ale ignoruje skutečného zabijáka

Když 26. května 2026 přinesla CBS News zprávu o smrti jednapadesátiletého cyklisty na elektrokole v Orange County, sociální sítě se okamžitě zaplnily komentáři volajícími po přísnější regulaci. Není to ojedinělý případ. Stačí si otevřít jakékoliv americké lokální zpravodajství a vyjede vám katalog děsivých titulků: teenageři na fat-tire kolech terorizují pobřežní promenády, e-bikeři končí v nemocnicích s devastujícími zraněními a nemocnice hlásí meziroční nárůst úrazů spojených s elektrokoly o desítky procent. Krev, křik, panika.

Realita za čísly: Kdo je skutečný zabiják na silnicích?

Zastavme se na chvíli a podívejme se na data s chladnou hlavou. V roce 2024 zemřelo na amerických silnicích přibližně 42 500 lidí — naprostá většina z nich v autech nebo po srážce s automobilem. Elektrokola za stejné období figurovala v desítkách úmrtí. Ano, každý ztracený život je tragédií, ale když porovnáte poměr: auta zabíjejí tisíckrát víc, a přesto se o nich jako o „epidemii" nemluví. Důvod je prostý — na smrt na silnici jsme si zvykli. Je to daň za pohodlí, kterou jsme ochotni platit. Elektrokolo je nové, viditelné, a proto snadný terč.

Jak trefně napsal Micah Toll na serveru Electrek: „Pokud trávíte dost času čtením lokálních zpráv, odpustili byste si myšlenku, že elektrokola jsou jednou z největších hrozeb pro americké ulice." Jenže realita je taková, že skutečný problém není elektrokolo — je to absence cyklistické infrastruktury, chaotické vymáhání předpisů a především naprostá dominance automobilové dopravy, která z jakéhokoliv jiného účastníka provozu dělá potenciální oběť.

Co se vlastně v Americe děje? Motorka v převleku za e-bike

Velká část paniky pramení z jednoho zásadního nedorozumění. Mnoho strojů, které se na amerických silnicích a cyklostezkách pohybují pod nálepkou „e-bike", ve skutečnosti elektrokoly vůbec nejsou. Jde o elektrické motocykly, často s výkonem přesahujícím 1 500 wattů a rychlostí až 70 km/h, které se prodávají s pedály jen proto, aby obešly homologaci. V americké klasifikaci neexistuje jasná hranice mezi elektrokolem a lehkým elektrickým motocyklem, a toho výrobci masivně zneužívají. Výsledkem je chaos — na cyklostezce se potkáte se strojem, který má blíž k motorce než k jízdnímu kolu.

Tento problém uznal i Amazon, který v květnu 2026 oznámil, že přestane v Kalifornii prodávat vysokorychlostní elektrické motocykly vydávané za e-kola. Stát Massachusetts pak přišel s návrhem čtyřstupňové rychlostní klasifikace, která by poprvé v historii USA jasně oddělila elektrokola od motocyklů podle objektivních výkonových parametrů. Je to přesně ten krok, který by mohl paniku utišit — protože ukazuje, že problém není v technologii jako takové, ale v chybějící a vymahatelné legislativě.

Česká čísla: Jsme na tom jinak?

A jak si stojí Česko? Na první pohled výrazně lépe. Evropská legislativa s kategorií L1e a pravidly pro pedelecy do 25 km/h a 250 W poskytuje relativně jasné mantinely. Jenže i tady realita pokulhává. Na českých silnicích a cyklostezkách potkáte nelegálně upravená kola s odblokovaným omezovačem rychlosti a výkonem násobně překračujícím povolené limity. Tuning elektrokol je v Česku tolerovaný šedý trh a kontroly prakticky neexistují. Polici ČR chybí vybavení i kapacity na kontrolu výkonu elektrokol v terénu.

Přesto v jednom ohledu za Amerikou výrazně zaostáváme — v množství smrtelných nehod cyklistů na počet obyvatel. Zatímco Nizozemsko nebo Dánsko mají díky masivní segregované infrastruktuře úmrtnost cyklistů řádově nižší, Česko se s mixem nebezpečných silnic bez krajnic a mizivou sítí cyklostezek drží ve statistikách blíž USA, než by si kdo přál. Za rok 2025 zemřelo na českých silnicích přes 40 cyklistů. V drtivé většině šlo o střet s automobilem.

Cyklistická infrastruktura jako lék na paniku

Debata, která se teď vede v Orange County, na Long Islandu a v dalších amerických městech, má jedno společné — řeší následky místo příčin. Zakázat elektrokola na promenádě? Zakázat je teenagerům? Zavést povinné registrace a pojištění? Všechna tato opatření možná uklidní voliče, ale nevyřeší fakt, že elektrokolo je jedním z nejefektivnějších nástrojů dekarbonizace městské dopravy, jaký máme k dispozici.

Ve střední Evropě zatím podobná hysterie nepropukla, ale tendence k přehnaným reakcím jsou univerzální. Stačí jedna tragická nehoda a politici sahají po zákazech. Mnohem prozíravější je investovat do oddělené cyklistické infrastruktury, vzdělávání a důsledné kontroly dodržování stávajících předpisů. Jinými slovy: postavit cyklostezku, ne zakazovat kolo. Tohle pochopili v Kodani, Amsterdamu, ale i v rakouském Grazu. Česko v tomto ohledu dělá pokroky — nové cyklostezky na Vysočině, v Olomouckém kraji nebo podél Baťova kanálu jsou důkazem, že investice do bezpečné infrastruktury dávají smysl.

Co čekat v Česku v následujících letech

Zatímco Amerika řeší paniku kolem elektrokol, Evropa — a Česko s ní — směřuje k sofistikovanějším řešením. Bruselská bateriová legislativa (EU Battery Regulation 2027) zavede pro každou baterii digitální pas, který znemožní obcházení bezpečnostních standardů. Nové verze motorů od firem jako Bosch, Shimano a DJI přicházejí s digitálním omezovačem, který prakticky znemožňuje amatérský tuning. A co je nejdůležitější — evropská města od Kodaně po Vídeň ukazují, že segregovaná infrastruktura funguje a dramaticky snižuje počet nehod.

Česká města v tomto ohledu stále zaostávají, ale i tady se blýská na lepší časy. Pražský Dvorecký most, nové stezky v Brně, rozšiřování sítě cyklostezek v Olomouci — to všechno jsou projekty, které zachraňují životy. Jen na to nesmíme zapomenout, až nás příští tragický titulek bude lákat k unáhleným zákazům.