Shrnutí v bodech
- Statistiky Centra dopravního výzkumu z roku 2025 zaznamenaly přes 400 nehod elektrokoloběžek, což představuje meziroční nárůst o 41 %.
- Za odložení stroje mimo vyznačené parkovací místo hrozí v blokovém řízení pokuta až 1 500 Kč.
- Vídeň po zavedení pevných parkovacích zón snížila počet měsíčních stížností ze 7 000 na pouhých 127.
- Aby elektrokoloběžka spadala do režimu jízdního kola, nesmí překročit konstrukční limit rychlosti 25 km/h.
Statistika nehod a nejčastější příčiny
Rostoucí obliba individuální elektromobility se přímo odráží v policejních statistikách. Podle dat Centra dopravního výzkumu z roku 2025 přesáhl počet evidovaných nehod elektrokoloběžek v Česku hranici 400 případů, což znamenalo meziroční nárůst o 41 procent. Jak uvedla televize TN.cz, jednou z hlavních příčin kolizí bývá nepřiměřená rychlost. Jezdci často podceňují fyzikální vlastnosti malých kol, která na nerovnostech snadno ztrácejí stabilitu.
K nehodám dochází na komunikacích i v pěších zónách. Typickým scénářem je střet s chodcem, pád po nájezdu na obrubník nebo nezvládnutí řízení při odbočování.
Problém s chodníky a odloženými stroji
Nejrozšířenějším přestupkem zůstává neoprávněná jízda po chodníku. Řidiči koloběžek se tímto způsobem často vyhýbají hustému automobilovému provozu na vozovce. Krajský koordinátor BESIP Oldřich Kassl pro TN.cz potvrdil, že vedle chodníků bývá běžná také jízda v protisměru v jednosměrných ulicích. Uživatelé podle něj nezřídka nasednou na stroj a jedou bez ohledu na dopravní značení.
Další potíží je odkládání sdílených strojů. Pokud uživatel zanechá koloběžku mimo vymezený prostor, hrozí mu teoreticky pokuta do výše 1 500 Kč. Vymáhání je však obtížné. Mluvčí pražské městské policie Zdeněk Modálek vysvětlil, že pokud hlídka nepřistihne konkrétního viníka přímo při činu, současné znění zákonů neumožňuje provozovatele ani anonymního uživatele efektivně sankcionovat na místě.
Zástupci městské mobility přesto varují před plošným odmítáním těchto prostředků. Jednatel organizace Partnerství pro městskou mobilitu Jaroslav Martínek připomíná, že na krátkých trasách slouží lehká elektrická vozidla jako funkční náhrada automobilů a doplňují síť hromadné dopravy.
Opatření v zahraničí a česká zkušenost
Regulaci sdílených služeb řeší řada evropských metropolí. Příkladem razantního přístupu je Vídeň. Rakouské hlavní město omezilo celkový počet provozovaných strojů, zpřísnilo policejní kontroly a zřídilo přesně vymezená stání. Výsledky přišly rychle. Zatímco před zavedením pevných pravidel radnice řešila až 7 000 stížností měsíčně, v červnu evidovala pouze 127 podnětů.
V tuzemsku mají města v paměti situaci z roku 2016. Praha tehdy kvůli ochraně pěších zcela zakázala provoz vozítek segway, nejprve v historickém jádru a následně v dalších městských částech. U elektrokoloběžek je však právní situace odlišná, neboť většina z nich spadá do stejné právní kategorie jako jízdní kola.
Základní technické a právní limity
Česká legislativa pohlíží na elektrokoloběžku jako na jízdní kolo pouze za splnění stanovených podmínek. Klíčovým parametrem je konstrukční rychlost, která nesmí přesáhnout hranici 25 km/h. Výkonnější stroje nebo modely konstruované pro vyšší rychlosti už do kategorie jízdních kol nespadají a vyžadují registraci, sjednané povinné ručení i příslušné řidičské oprávnění.
Pro každého jezdce na elektrokoloběžce platí povinnost pohybovat se po vozovce nebo po vyznačené cyklostezce. Vstup na chodník je povolen pouze při vedení stroje vedle sebe. Osoby mladší 18 let navíc musejí mít během jízdy nasazenou schválenou ochrannou přilbu.
Kde smí jezdec na elektrokoloběžce legálně jezdit?
Pouze na silnici, v jízdním pruhu pro cyklisty nebo na cyklostezce. Chodník je vyhrazen pouze chodcům a jízda po něm je ze zákona přestupkem, s výjimkou dětí do 10 let.
Kdy je na elektrokoloběžce povinná přilba?
Cyklistická přilba je povinná pro všechny osoby mladší 18 let. Pro dospělé jezdce je přilba dobrovolná, policie i dopravní experti ji však důrazně doporučují vzhledem k vysokému podílu úrazů hlavy při pádech.