Původním zadáním v ateliéru bylo vytvoření městských solárních dobíjecích bodů. V husté městské zástavbě však vysoké budovy brání dopadu přímého slunečního světla. Vedoucí kurzu Anna Vávrová z FSI VUT k tomu uvedla, že tým proto rozšířil záběr i na horské lokality a větrnou energii. Výsledné práce ukázaly, jak lze napájet nabíjecí stanice v odlehlých oblastech nebo v místech, kde chybí přípojka nízkého napětí.
Shrnutí v bodech
- Bicycle-e point počítá s nabíjením až 7 elektrokol najednou ze solárních tašek.
- Parkovací dům Bicycle Tower pojme a obslouží až 30 kol a koloběžek.
Přehled navržených konceptů
Podle zprávy univerzitního magazínu zVUT.cz vzniklo osm různých řešení pro odlišná prostředí. Čtyři z nich řeší konkrétní technické situace v terénu i ve městě:
| Projekt | Autor | Zdroj energie | Plánované umístění | Kapacita a parametry |
|---|---|---|---|---|
| Bicycle-e point | Ondřej Král | Solární střešní tašky | Turistické trasy, odpočívadla | Až 7 elektrokol současně |
| Stojan Najo | Tomáš Paška | Vertikální větrná turbína | Horská sedla, rozcestí | Akumulace do vestavěné baterie |
| Bicycle Tower | Klára Nyklová | Fasádní solární panely | Sídliště, přestupní uzly | Až 30 kol a koloběžek |
| Pohybová stanice | František Dvořák | Kinetická dlažba (kroky) | Městské podchody | Výroba energie z chůze chodců |
Turistické odpočívadlo se solární střechou
Projekt Bicycle-e point, který navrhl Ondřej Král, kombinuje kryté posezení s integrovaným napájením. Střešní krytina z fotovoltaických tašek dodává proud přímo do stojanů. Systém počítá s nabíjením až sedmi kol najednou. Autor do konstrukce zakomponoval speciální dokovací zámek, který slouží zároveň jako nabíjecí konektor pro kola ze spravované půjčovny. Uživatel tak nemusí manipulovat s kabely, stačí kolo zasunout do vodící lišty.
Větrná turbína na horských hřebenech
Pro horské cyklostezky a odlehlá rozcestí navrhl Tomáš Paška stojan Najo. Využívá vertikální větrnou elektrárnu, která funguje nezávisle na směru větru. Vyrobenou elektřinu ukládá do vyrovnávacího akumulátoru uvnitř stojanu, odkud si cyklisté dobíjejí své stroje během přestávky. Vertikální turbína navíc funguje jako orientační bod viditelný z dálky. Pro chaty s existující přípojkou autor připravil i zjednodušenou síťovou verzi.
Fotovoltaika v kolech a kinetická dlažba
Netradiční přístup zvolil Dominik Lob s návrhem Solar bike. Oboustranné fotovoltaické panely umístil přímo do výpletů obou kol bicyklu. Při jízdě jsou články svisle, po zaparkování do speciálního stojanu se natočí k dopadajícímu slunci. Pozemní odrazové plochy zvyšují množství zachyceného světla.
František Dvořák se zaměřil na místa bez slunečního svitu, konkrétně na frekventované pěší podchody. Jeho návrh využívá piezoelektrickou či mechanickou dlažbu. Sešlápnutí jednoho segmentu vygeneruje energii, která odpovídá zhruba dvaceti sekundám svícení LED zdroje. Při vysokém průchodu lidí se nashromážděná energie ukládá do bateriového úložiště pro potřeby mikromobility.
Klára Nyklová se zabývala parkováním na sídlištích. Její Bicycle Tower funguje jako vertikální parkovací dům pokrytý solárními články na obvodovém plášti. Kapacita dosahuje 30 pozic pro kola i koloběžky. Obsazení a rezervace míst probíhá přes mobilní aplikaci.
Lze v Česku běžně nabíjet elektrokolo ze solárního ostrovního systému?
Ano, na některých odpočívadlech a horských trasách v ČR již fungují nezávislé solární stanice s vyrovnávací baterií. Rychlost nabíjení však závisí na aktuálním osvitu a kapacitě vestavěného akumulátoru stanice.
Kolik energie potřebuje průměrná baterie elektrokola pro plné nabití?
Běžná baterie moderního elektrokola má kapacitu mezi 500 až 750 Wh. Při započtení ztrát nabíječky je k plnému nabití z nuly potřeba přibližně 0,6 až 0,9 kWh elektrické energie.